Říká se, že existují jen dva druhy příběhů: muž se vydává na cestu a do města přijíždí cizinec. Je však ještě třetí: žena poruší pravidla.\nČtrnáctiletá May je zatčena za krádež a brzy se dozví rozsudek: stane se pojídačkou hříchů. Jednou z nenáviděných žen, které musejí vyslechnout zpověď umírajících, během pohřebního rituálu sníst jídla symbolizující hříchy a odcházejícím duším tak umožnit vstup do nebe. Samy však zůstávají poskvrněny cizími proviněními a jsou odsouzeny k životu na okraji.\nNově nabytá identita už navždy němé a pro společnost raději neviditelné pojídačky však May otevírá jiné dveře. Když začnou za podivných okolností umírat královniny komorné a ona musí z rakví sníst hříchy, které mrtvé nespáchaly, rozhodne se May pátrat po tom, proč musely ženy zemřít a kdo si jejich smrt přál. Pojídačka hříchů nabízí poutavý příběh o zradě a lsti, o smrtelném tajemství a mlčení, o ženách mocných i společensky vyloučených, o moci, ale také o zvláštní svobodě, které se těší vyděděnec bez jakékoliv naděje na spásu.\n–––\nCampisiová vykouzlila rozkošně pokroucenou verzi Británie šestnáctého století: tudorovskou Anglii v pokřiveném zrcadle. Její hrdinka, mladá dívka, jež se krutým řízením osudu stala vyvrhelem, je promyšleně vykreslená a bolestně skutečná. Campisiová napsala temný, košatý příběh, který je plný humoru, nezapomenutelných postav a tajuplných záhad. Čtenářovo srdce i mysl zůstane v zajetí jeho kouzla až do poslední stránky.— Jennie Melamedová, spisovatelka\nPojídačka hříchů, neuvěřitelně nápaditá a plná historických podrobností, je především nadčasovým příběhem o ženě, která získá zpět svoji sílu. — Christina Dalcherová, autorka románu Vox\nPředstavte si spojení děl Margaret Atwoodové a Umberta Eca — a dostanete tento úžasný román. — Palm Beach Post\n