Formou popularizačně vědecké eseje je hledána
souvislost mezi aktivní složkou genetického informačního kódu jako
místa tvorby 'vědomí' a její 'odpadové' složky označované jako
'nevědomí'. Čím dále ve svém vývoji tvor postoupil, tím bohatší se
stalo jeho 'nevědomí' a zvýšila se výkonnost složky...
číst celé
Formou popularizačně vědecké eseje je hledána
souvislost mezi aktivní složkou genetického informačního kódu jako
místa tvorby 'vědomí' a její 'odpadové' složky označované jako
'nevědomí'. Čím dále ve svém vývoji tvor postoupil, tím bohatší se
stalo jeho 'nevědomí' a zvýšila se výkonnost složky 'vědomí',
např.u člověka 'nevědomí' představuje celých 98% z více jak tří
miliard písmen, zatím co např. rýže vlastní sice dvojnásobek genů
při podstatně nižším počtu 'písmen', avšak jeden gen u člověka může
být tisícinásobně výkonnější v kontrole tvorby bílkovin. Projevy
stavu vědomí/nevědomí jsou hledány v pochodech paměti, rozhodování,
citového a sociálního cítění. S těmito stavy se setkáme stejně u
šimpanze, havrana, slona, nebo delfína, ale i u štěnice, bakterie,
nebo rýže.
schovat popis
Recenze