Tato práce se zabývá otázkou moravské národnosti a jejím vývojem ve společnosti v období od roku 1905, kdy se u obyvatel Moravy začíná poprvé výrazněji objevovat jejich odlišná národnostní orientace, přes období tzv. první republiky, v němž se Morava stala součástí země Moravskoslezské, následné okupace nacistickým Německem, které vyhlásilo Protektorát Čechy a Morava, pokračujícího potlačování moravského národnostního vědomí během budování socialismu, jenž vyvrcholilo bouřlivými projevy moravanství po roce 1989, a později zaniklo při rozpadu společného československého státu, přičemž se vznikem České republiky přišla všeobecná neochota respektovat zájmy obyvatel hlásících se k moravské národnosti, což se nakonec projevilo i v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie rozdělená na velké množství zcela nefunkčních regionů, které byly vytvořeny bez ohledu na potřeby celé společnosti. Součástí popisované práce je rovněž výzkum, jenž zjišťuje, zda se výuka na základních a středních školách podílí na utváření moravského národnostního cítění, a to zejména prostřednictvím učebnic dějepisu a občanské výchovy, které jsou v současné době na těchto školách používány. Jde přitom o analýzu učebních textů prováděnou na základě předem stanovených kritérií, jimiž jsou významné události moravských dějin a dále Moravané, kteří se svými činy zapsali do historie Moravy. Tato práce se zabývá otázkou moravské národnosti a jejím vývojem ve společnosti v období od roku 1905, kdy se u obyvatel Moravy začíná poprvé výrazněji objevovat jejich odlišná národnostní orientace, přes období tzv. první republiky, v němž se Morava stala součástí země Moravskoslezské, následné okupace nacistickým Německem, které vyhlásilo Protektorát Čechy a Morava, pokračujícího potlačování moravského národnostního vědomí během budování socialismu, jenž vyvrcholilo bouřlivými projevy moravanství po roce 1989, a později zaniklo při rozpadu společného československého státu, přičemž se vznikem České republiky přišla všeobecná neochota respektovat zájmy obyvatel hlásících se k moravské národnosti, což se nakonec projevilo i v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie rozdělená na velké množství zcela nefunkčních regionů, které byly vytvořeny bez ohledu na potřeby celé společnosti. Součástí popisované práce je rovněž výzkum, jenž zjišťuje, zda se výuka na základních a středních školách podílí na utváření moravského národnostního cítění, a to zejména prostřednictvím učebnic dějepisu a občanské výchovy, které jsou v současné době na těchto školách používány. Jde přitom o analýzu učebních textů prováděnou na základě předem stanovených kritérií, jimiž jsou významné události moravských dějin a dále Moravané, kteří se svými činy zapsali do historie Moravy. schovat popis