"Epic" názorně ukazuje, co se stane, když hra a její virtuální realita znamená více než skutečný svět.
Ve světě, kde je vše podřízeno iluzorní realitě hry a násilí je takové tabu, že se o něm téměř ani nesmí mluvit, není všechno tak idylické, jak by se mohlo zdát. Jste dobří ve hře? Dostanete nové solární panely. Nejste? Nedostanete nic. Člověk, který někomu jinému ublíží, je poslán do vyhnanství, zatímco napadený se může později stát mocným politikem, aniž by někdo zkoumal důvody, proč ke "zločinu" došlo - a jestli si to napadený náhodou nezasloužil.
Hlavní hrdina Erik začíná být znechucen mechanismem hry, proto si vytváří velmi neobvyklou postavu a "vyplýtvá" všechny body na krásu... a ocitá se v podivuhodném příběhu, mnohem zajímavějším než všechny, které dosud prožil ve svých předchozích inkarnacích - když totiž postava zemře, neexistuje zde nic jako "další život" a je potřeba vytvořit si novou.
Erik a jeho přátelé se v Epicu proslaví, ale tím pochopitelně zaujmou všemocné Ústředí - orgán řídící celý reálný svět, který navíc ovládá i Epic a vytvořil "zakázanou postavu" schopnou zabíjet nepohodlné hráče. A hráč, který je zabit, musí v tomto nelítostném světě začínat znovu a je veřejně ostrakizován. Začíná boj o Epic, boj o moc...
Kniha se mi velmi líbila, námět je značně neobvyklý a ukazuje v podstatě absurditu současné kultury, kdy jsou mnohdy bohatí a slavní lidé, kteří v realitě nic moc smysluplného nevytváří. "Epic" je působivým varováním pro celou naši civilizaci - neukazuje jen, kam může dospět "civilizace volného času," ale i nebezpečí přehnané korektnosti a tabuizace určitých témat. Pouze konec se mi příliš nelíbil, hra sama za nic nemůže - to lidé, kteří ji zneužívají pro své mocenské cíle. schovat popis