Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Finnovi se podařilo uprchnout z temného vězení jménem Inkarceron, ale musel tam zanechat své nejbližší přátele, přísežného bratra Keira a dívku Attii. Jeho nárok na trůn Říše se zdá nezpochybnitelný – až do chvíle, kdy vystoupí neznámý Uchazeč, který jako by mu z oka vypadl, a za dědice se...
číst celé
Finnovi se podařilo uprchnout z temného vězení jménem Inkarceron, ale musel tam zanechat své nejbližší přátele, přísežného bratra Keira a dívku Attii. Jeho nárok na trůn Říše se zdá nezpochybnitelný – až do chvíle, kdy vystoupí neznámý Uchazeč, který jako by mu z oka vypadl, a za dědice se prohlásí sám. Finn si stále pamatuje jen život ve vězení, mučí ho sny a nejistota. Kým vlastně je?
schovat popis
- Nakladatel: Knižní klub
- Kód:
- Vazba: Vázaná
- Počet stran: 376
- Šířka balení: 20.7 cm
- Výška balení: 13.4 cm
- Hloubka balení: 26 mm
- Váha balení: 364 g
Recenze
Abych se přiznala, postavy na mě obvykle působily dost špatně. Až na pár výjimek se chovaly dost náladově a arogantně. Až mě kolikrát zarazilo, že by někteří k sobě měli mít blízko a přitom se k sobě chovali tak odtažitě. Povahově mi tak byli dost nesympatičtí. Nejhorší však byla Claudia, kterou jsem naprosto nesnášela. Nejdříve působila hodně divoce a arogantně, pak za každou cenu chtěla něčeho dosáhnout, chovala se tedy hodně lidsky a soucitně, a pak se zase uzavřela do ulity a chovala se otřesně úplně ke všem. Nepochopila jsem, kam tím autorka mířila.
V knize se vyskytuje nespočet iluzí, které jsou popisovány už od začátku. I samotné postavy o nich vědí, i když si nejsou vědomi, do jaké míry je co skutečnost a co ne. Nejvíc se to projevilo před koncem knihy, což by mi vůbec nevadilo, kdyby s tím autorka začala mnohem dřív. Určitě by příběh získal trošku víc temnější a napínavější nádech. Nejvíc mě však mátlo, do jaké míry ty iluze existovaly a hlavně jsem nepochopila, jakým způsobem fungovaly. To mi nešlo do hlavy, chyběla mi v tom nějaká ta realističnost...
Čtení samotné mě však bavilo. Bylo to pohodové a klidné listování. V tomto ohledu jsem byla spokojená, děj plynul vcelku rychle, i když některé pasáže se mohly zdát zdlouhavější a zbytečné. Přesto jsem se vždycky začetla a vydržela bych dlouho nebýt únavy z celého dne. Za tohle rozhodně rozdávám plusové body.
Co se týče této knihy obecně, víceméně je ve stejném duchu jako jednička. Autorka se pohybuje v naprosto podivném světě, kde je všechno vzhůru nohama a čtenář ani netuší, kde je pravda a kde lež. Pořád si myslím, že autorka má buď šíleně bujnou fantazii, nebo prostě na něčem ujíždí. Protože to, co se dělo, nikdo normální nemůže napsat. A to ani nemluvím o některých naprosto nesmyslných větách, z kterých jsem nic nepochytila či jejím neustálém žvanění o hvězdách a tak podobně.
V příběhu jsem se docela slušně ztrácela postrádala jsem nějaké logické prvky, které by mi po dočtení zapadly na místo a nějak mi celou tu situaci osvětlily. Chyba lávky, jsem ještě zmatenější než na začátku. V podstatě všechno, co se tam odehrávalo, působilo dvojsmyslně, takže ani teď nevím, co je vlastně skutečnost, jaký byl konec, nic... Polovinu knihy se mluvilo o věcech, kterým nebylo rozumět a co teprve závěr. Nejde mi do hlavy, co se tam stalo, co to znamenalo. Asi jsem tak hloupá nebo to vážně nebylo normální. Navíc si myslím, že celá kniha byla hodně pojatá jako sci-fi, ale ten konec už byl spíš fantazijní a nereálný... No nevím, zmatek nad zmatek...