Dvě ženy, dva různé osudy a jedna banka. Beatrice a Iris od sebe dělí dvacet let, nikdy se spolu nesetkaly, ale život obou ovlivní stejná záhada. „Mrtvý klíč“ je originální detektivka, která nadchne muže i ženy. Muži tu najdou akci a konspirační teorie, ženy si vychutnají intimní pasáže věnované hlavním hrdinkám. V knize se intrikuje, téměř nikdo není tím, za koho se vydává, a garantuji vám, že vám na konci poklesne čelist úžasem.
D. M. Pulley je pseudonym Američanky, o které víme pouze to, že pracuje jako stavební inženýrka a s manželem vychovává dva syny. Psaní jí lákalo stejně jako podzemní trezor s nevyzvednutými bezpečnostními schránkami, se kterým se setkala během své práce, a tak vznikla napínavá detektivka „Mrtvý klíč“. Ten před dvěma lety vyhrál cenu na Amazonu a čeští čtenáři se s ním mohou seznámit díky nakladatelství Mystery Press. Autorka hodlá v psaní pokračovat a prý koketuje i s myšlenkou volného pokračování „Mrtvého klíče“.
Ale už k věci. D. M. Pulley nezapře ženský rukopis, proto se připravte na pěknou řádku dojemných scén a na pasáže, u kterých se budete hloupě usmívat. Ačkoliv se autorka nebojí sentimentu a využila všechny triky obratných vypravěčů, ani na malou chvíli nesklouzla ke kýči nebo líbivosti za každou cenu. „Mrtvý klíč“ je na jednu stranu soukromý příběh dvou žen a na stranu druhou pěkně drsné a brutální čtení. Pokud si potrpíte na přirovnání, tak si představte špiona Jasona Bournea, jehož dobrodružství sepsala Camilla Läckberg nebo Tess Gerritsen. Mužské čtenáře uspokojí motivy politikaření, mafiánů a agentů FBI a všechny do jednoho nadchne inteligentní a promyšlená zápletka.
Kniha má vcelku pomalý rozjezd, protože se potřebujete seznámit s místem, kde se příběh odehrává. Dvacet let zavřená a opuštěná banka má svá tajemství, ve kterých není radno šťourat. Tahle banka není jen budovou, ale i plnokrevnou postavou. Být vámi, tak už od začátku dávám bedlivý pozor na všechno, co vám autorka prozradí. „Mrtvý klíč“ je vystavěný jako klasická detektivka – hádanka a už na prvních stránkách najdete vodítka k řešení některých záhad. Těch záhad je tady hned několik, a protože je autorka skvělá manipulátorka, budete zírat, kdo je vlastně kdo, a jaké má ke komu vazby.
Jestli rádi řešíte záhady, tak v „Mrtvém klíči“ si přijdete na své. Jen hrozí, že při rozplétání zápletek vám uniknou zrovna ty nejdůležitější. Ale to přece chceme a díky tomu je „Mrtvý klíč“ jednou z nejlepších detektivek letošního roku. Beatrice a Iris jsou každá zcela jiná, ale oběma uvěříte každé jejich slovo. D. M. Pulley je výborná v popisech, při charakteristikách i v dialozích. Její styl je příjemně civilní, a když píše o fungování bezpečnostních schránek v bance, porozumí jí i naprostý laik a technický antitalent.
Co je ale na knize nejlepší, je to, že tu není pouze jeden pachatel jednoho trestného činu. Snad každý něco provedl a autorka si vyloženě libuje v černém humoru. „Mrtvý klíč“ je trochu jako americký film o vykrádání bank, trochu jako politický thriller a trochu jako román pro ženy s kapkou romantiky. Zapomeňte ale na veškerá klišé, protože D. M. Pulley je chytrá ženská a nedopustí, abyste jí viděli do karet.
Recenze
D. M. Pulley je pseudonym Američanky, o které víme pouze to, že pracuje jako stavební inženýrka a s manželem vychovává dva syny. Psaní jí lákalo stejně jako podzemní trezor s nevyzvednutými bezpečnostními schránkami, se kterým se setkala během své práce, a tak vznikla napínavá detektivka „Mrtvý klíč“. Ten před dvěma lety vyhrál cenu na Amazonu a čeští čtenáři se s ním mohou seznámit díky nakladatelství Mystery Press. Autorka hodlá v psaní pokračovat a prý koketuje i s myšlenkou volného pokračování „Mrtvého klíče“.
Ale už k věci. D. M. Pulley nezapře ženský rukopis, proto se připravte na pěknou řádku dojemných scén a na pasáže, u kterých se budete hloupě usmívat. Ačkoliv se autorka nebojí sentimentu a využila všechny triky obratných vypravěčů, ani na malou chvíli nesklouzla ke kýči nebo líbivosti za každou cenu. „Mrtvý klíč“ je na jednu stranu soukromý příběh dvou žen a na stranu druhou pěkně drsné a brutální čtení. Pokud si potrpíte na přirovnání, tak si představte špiona Jasona Bournea, jehož dobrodružství sepsala Camilla Läckberg nebo Tess Gerritsen. Mužské čtenáře uspokojí motivy politikaření, mafiánů a agentů FBI a všechny do jednoho nadchne inteligentní a promyšlená zápletka.
Kniha má vcelku pomalý rozjezd, protože se potřebujete seznámit s místem, kde se příběh odehrává. Dvacet let zavřená a opuštěná banka má svá tajemství, ve kterých není radno šťourat. Tahle banka není jen budovou, ale i plnokrevnou postavou. Být vámi, tak už od začátku dávám bedlivý pozor na všechno, co vám autorka prozradí. „Mrtvý klíč“ je vystavěný jako klasická detektivka – hádanka a už na prvních stránkách najdete vodítka k řešení některých záhad. Těch záhad je tady hned několik, a protože je autorka skvělá manipulátorka, budete zírat, kdo je vlastně kdo, a jaké má ke komu vazby.
Jestli rádi řešíte záhady, tak v „Mrtvém klíči“ si přijdete na své. Jen hrozí, že při rozplétání zápletek vám uniknou zrovna ty nejdůležitější. Ale to přece chceme a díky tomu je „Mrtvý klíč“ jednou z nejlepších detektivek letošního roku. Beatrice a Iris jsou každá zcela jiná, ale oběma uvěříte každé jejich slovo. D. M. Pulley je výborná v popisech, při charakteristikách i v dialozích. Její styl je příjemně civilní, a když píše o fungování bezpečnostních schránek v bance, porozumí jí i naprostý laik a technický antitalent.
Co je ale na knize nejlepší, je to, že tu není pouze jeden pachatel jednoho trestného činu. Snad každý něco provedl a autorka si vyloženě libuje v černém humoru. „Mrtvý klíč“ je trochu jako americký film o vykrádání bank, trochu jako politický thriller a trochu jako román pro ženy s kapkou romantiky. Zapomeňte ale na veškerá klišé, protože D. M. Pulley je chytrá ženská a nedopustí, abyste jí viděli do karet.
„Většina Clevelandu se o víkendu proměnila v město duchů. Před ní se do nebe tyčila patnáctipodlažní kancelářská budova zanesená sazemi. Ztrouchnivělá prkna zakrývala polovinu oken a nekonečné řady cihel se slévaly dohromady. Byla to ta správná budova?“
Málem bych zapomněl, hlavní důvod, proč hodnotím knihu poměrně vysoko je ten, že příběh je vymyšlen přesně pro čtenáře. S každou další stránkou, dalším slovem se nám odkrývá část tajenky a kdo chce, má možnost přemýšlet, jak to vlastně všechno doopravdy bylo. A když neví, tak přichází další kapitola, z minulosti, která jej zase trochu navede tím správným směrem. A v přítomnosti si zase svou teorii ověří. Tohle je opravdu bravurně vymyšleno. Jen mě dojímaly některé psychické stavy hrdinek, ale o tom jsem už mluvila.
Doporučuji tuto knihu všem milovníkům detektivek, záhad, pátrání a i těm, kteří nemají detektivky moc v lásce, protože si myslím, že díky této jim přijdou na chuť.
Otázka zůstává, za co tato kniha dostala nějakou literární cenu? když se samo o sobě vážně špatně čte a děj nebyl nic moc.?