Proměnu jsem četl dvakrát a nechala mě chladným. Povídky mě nebavily. Proces mě dostal, Ameriku jsem si užil a Zámek? Zámek je excelentní, jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. Teď mi bude smutno, že už nemám dalšího Kafku na čtení. O jeho genialitě není pochyb. Zámek je mnohovrstevnatý, houževnatý, masivní, ale ne těžkopádný (i když.. jak pro koho asi) a i přes jeho obtížnost jsem hltal a těšil se na každou další kapitolu.

Zámek je ze všech knih nejlepší. Škoda, že ho nedokončil. Ale i torzo funguje správně. Je to samozřejmě chytré, vtipné, depresivní, absurdní, ironické, symbolické atd. Ve vaší hlavě to může rozehrát orchestr. Je tu velmi mnoho možností interpretace, je tu hra mezi postavami i čtenářem, strašně moc je toho ukryto pod čarou, je to složité a zároveň vlastně ani ne.

Osobně si myslím, že Kafka pracoval s mnoha motivy. Vidím v tom dost "čecháčkovství", omluvte mi ten výraz, ale nejde jinak. Jsem cizinec (takže si dovedu představit Franzovy pocity jakožto německy mluvícího žida v ČR) a tak rozumím české mentalitě z vnějšího pohledu a to spatřuji i u Kafky. Ten strach z úřadů, ze systému, neschopnost se z něj vymanit. To je zakořeněno v české mentalitě (jako rus jsem spíše revolucionářštější povahy a ruský způsob nakládání s úřady je pouze o úplatcích).

Je v tom i motiv sionismu samozřejmě, ale ten až tak ne. Spíš zastávám názor, že byl Kafka výborný psycholog, empaticky vnímal lidské chování a pohnutky, rozuměl symbolům a uměl perfektně psát. V jeho tvorbě se to všechno setkává a Zámek je jeho mistrovský kus plný všech dosavadně získaných zkušeností a bohatý na různé motivy. Je to kniha, která půjde číst furt dokola a stále budete nacházet mnoho nových významů. Nadčasové, geniální.

Našel jsem však jednu věc, kterou mohu považovat za slabost. A to se týká každé Kafkovy knihy. Postavy jsou v ní až moc chytré. V podstatě tu nenarazíte na blbce. Respektive, narazíte na ně, ale vždy mluví chytře. Ty několikastránkové monology / dialogy působí tak, že má Kafka naprosto zmáklou psychologii každé postavy do nejmenšího detailu, zároveň však nenalezneme postavu, která by nemluvila tak obsáhlé a detailně jako ostatní. Možná je to stylistická věc, Kafka byl opravdu mistr psaní a je možné, že si chyby nedovoloval, nebo je maskoval, ale tady tu masku zkrátka nerozeznávám. schovat popis