Recenze Příliš hlučná samota

Příliš hlučná samota

Příliš hlučná samota

175 Kč
Zobrazit knihu
Dělník ve sběrně starého papíru Haňťa pracuje pětatřicet let ve sklepení sběrny u stařičkého lisu. Z hromad starého papíru zachraňuje vzácné knihy a shromažďuje je ve svém pokojíku, čte si v nich a tak je „proti své vůli vzdělán“. Čtenář se seznámí s Haňťovou první láskou i cikánkou Ilonkou,... číst celé 

Recenze

12
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Bohumil Hrabal byl spisovatelem z lidu, mistrem lidových příběhů a hospodských historek. Hlavní hrdina knihy je prototypem hrabalovského člověka, jde o obyčejného muže pracující třídy, který byl "vzdělán proti své vůli", který dál žije či živoří, kde dosud, ale v hlavě si s sebou nese bohatství, jakého se nedostane množství pseudo-intelektuálů. On knihy nečte, on je vstřebává a v něm žijí pak Lao-C' a Ježíš Kristus a všichni ti další, co k němu promlouvají a co přidávají tenhle transcendentní kontext tomu obyčejnému životu.

Ne každý má Hrabala v lásce, nejčastěji je mu vytýkáno, že píše příliš dlouhé věty, kterým kvůli tomu pak nelze snadno porozumět. Já ho mám pro to hrozně rád. Rozhodně stojí za to, dát mu šanci. Je to jeden z největších velikánů české literatury dvacátého století.
20/07/2018
Avatar uživatele
Tohle byla asi jedná kniha, ze které se mi dělalo opravdu fyzicky špatně. Ale ne z příběhu, ale ze stylu vyprávění - Nechápejte mě špatně, je to napsané skvěle, bravurně.
Je z toho cítit tak velká deprese, hluk, ticho, tíseň a všechno se to míchá a postupně to vystupuje a zase vstupuje do knihy. Jméno knihy je pro ní opravdu charakteristické a bylo pro mě mučení ji přečíst až dokonce. Ale stálo to za to. Hrabal je prostě Hrabal. :)
17/08/2018
Avatar uživatele
Knihu jsem četla na střední, a už samotný název knihy ve mě vyvolával zvědavost a na knihu jsem se velice těšila. Kniha mě vůbec nezklamala, naopak mě překvapila, ale i přesto, že má něco málo přes sto stran, četla jsem ji poměrně dlouhou dobu, neboť jsem se místy ztrácela v textu a přemýšlela, co je skutečnost a co jsou pouze myšlenky hlavního hrdiny. Po dočtení knihy ve mě zbyl smutný pocit a nad knihou jsem ještě nějaký čas musela přemýšlet. Knihu určitě doporučuji k přečtení.
15/05/2019
Avatar uživatele
„...protože já si mohu dovolit ten luxus být opuštěn, i když já opuštěný nikdy nejsem, já jsem pouze sám, abych mohl žít v myšlenkami zalidněné samotě, protože já jsem tak trochu furiant nekonečna a věčnosti a Nekonečno a Věčnost mají asi zálibu v takových lidech, jako jsem já.“

Těžko hledám pro tohle dílo slova, přestože mě tak pohltilo. Anebo právě proto? Příliš hlučná samota je plná mezních „nešťastně šťastných“ pocitů a právě takové jsem prožívala i já během čtení. Hrabal ve mně vyvolal smutek nad lidmi, zvířaty a samozřejmě knihami, a zároveň svým způsobem nadšení pro jeho práci, jako jakési zachraňování všech krásných a kvalitních knih před zkázou, čtení všech těch velkých spisovatelů a filozofů a obohacování sama sebe. Kniha je dynamická nejen díky dlouhým souvětím, která na sebe však jednoduše navazují, ale také dějově, a rozhodně se zařadila mezi mé nejoblíbenější knihy a má úcta k Hrabalovi jako Spisovateli je ještě větší.
9/11/2018
Avatar uživatele
Hrabalovi jsem se po celou dobu studia na střední škole vyhýbala, a tak, když jsem nedávno v knihovně narazila na Příliš hlučnou samotu, dlouho jsem neváhala a knihu si vypůjčila. Musím konstatovat, že je škoda, že jsem si to nepřečetla dříve, autorův styl mi vyloženě sedl a brzo se určitě dostanu i k jeho dalším knihám. Bohumil Hrabal uměl psát pro lidi, psal tak jako jednoduše a lidsky, že vás to prostě musí zaujmout.
3/07/2019
Avatar uživatele
Kdo čte složitější kousky a zvládne se soustředit, i když jedna věta je klidně přes tři strany, tak mezi nekonečnými průtoky slov dokáže najít poklad. Je to filosofické rozjímání dělníka u lisu na starý papír nad smyslem života. Psané s hrabalovskou slovní bohatosti a absurdnisti popisovaných historek. Zajímavý příběh, jedna z mála knih, kde mi nevadily zdlouhavé popisy všeho kolem, příjemné čtení.
11/01/2020
Avatar uživatele
Jelikož miluji Bohumila Hrabala, hodnotím i tuto knihu velice kladně. Již podle názvu je jasné, jak jedinečně autor zachází se slovy. Jazyková vytříbenost je jako pohlazení po duši. Příběhy nejsou nijak extrémně dramatické, najdete v nich všedního člověka. Například tady je to v podstatě skladník, který "zachraňuje" vyhozené knihy a čte si je. Líbí se mi vracející se motivy, protože tím víc je posílena písňová forma příběhu.
23/10/2021
Avatar uživatele
Haňta si vybírá knihy, které obsahují myšlenky filozofů a básníků, Haňta nad tím často přemýšlí. Od kamarádů se dozví, že u Bubnů sestrojili nový velký lis. Haňta se jde na něj podívat a vidí, jak lidé bezcitné lisují knihy, je zklamán tím, že lidi nezajímá, co je v těch knihách. Zničený Haňta se vrací do své sběrny a vidí, jak dva mladí lidé pracují u lisu. Šéf ho postrádal, že tu dlouho nebyl, a tak Haňtu nahradil.
24/03/2021
Avatar uživatele
To je velmi vážná kniha pro všichni, kdo se zajímá o existencialismus. Ano, je krátká, ale myslím, že to je v pohodě pro seznámení s takovým velkým autorem. Moc doporučuju přečíst to, jestli jste milovník různých neobvyklých existencialistických myšlenek. To je dobře!
5/06/2020
Avatar uživatele
Bohumil Hrabal je celkem specifický spisovatel a musíte na něj mít za prvé náladu a pak také musíte hledat spíše v jeho příběhu hloubku a krásné slovní výrazy. Není to totiž nic extra v tom smyslu, že to je pohlcující příběh, který vás v táhne a nepustí a má spousty zvratů. Toto je spíše kniha na zamyšlení, kde se musíte zastavit a vychutnat si ji. Krásný příklad toho, jak hezké věci se dokážou zvrtnout.
30/09/2022
Avatar uživatele
Děj se odehrává v Praze za socialismu, v době, kdy byly některé knihy zakázány a ničeny. Díky lidem jako byl Haňta se některé zachovaly. Kniha je psána formou Haňtova monologu.
Hlavní postavou je Haňta, který pracuje již 35 let ve sběrně starého papíru jako lisovač. Pří lisování zachraňuje vzácné knihy a odnáší si je domů. Je rád, když najde nějakou pěknou knihu, na druhou stranu je smutný a nechápe, jak někdo může takové pěkné knihy vyhazovat.
23/02/2021
Avatar uživatele
Svět Haňti je konfrontován s moderním světem přesně organizovaných pracovních výkonů - ten považuje Haňťovu zálibu za nepochopitelnou a směšnou extravaganci. Hanťa se nedovede přizpůsobit odosobněnému způsobu práce, který je od něho vyžadován, ať se snaží sebevíc. Představa, že bude vyhnán ze své podzemní rajské zahrady, ho přivádí do hluboké krize. Ve vzrušeném stavu mysli, v němž si plně uvědomuje svou situaci, se rozhoduje pro sebevraždu v korytě hydraulického lisu. Prožije ji však pouze v přiopilém snu na lavičce v parku, kde se nakonec probouzí ve slastné euforii. Ta sice nic nemění na jeho reálné situaci, také ale nestírá rozhodující moment jeho volby. Rozhodnutí pro sebevraždu nebylo pro Haňťu zoufalým činem, ale volbou sebe sama, toho, co pro sebe považoval za bytostné a nepřekročitelné.
18/12/2020