Banner
Banner

Monika Fišerová

Recenze knih autora


Obrázek knihy
Po téhle modrožluté nebo žlutomodré krásce jsem pokukovala. Uchvátila mě překrásná jednoduchá, elegantní obálka. Nakonec se ke mně dostala jako dárek od nakladatelství motto a já se do ní i když nebyla na řadě hned pustila.

Lákavý příběh, který v sobě ukrývá dvě časové linie, a ještě z prostředí Pálavy, který každý rok navštěvujeme, mě přesvědčil, že se do příběhu mám ponořit... číst celé hned. Dokázala jsem si prostředí vybavit, takže to pro mě bylo takové zajímavější, ale…

Nepíše se mi to lehko, ale tohle nebyl příběh pro mě, nedostala jsem to, co jsem očekávala nebo spíš v co jsem doufala. Strašně se mi pletly linie, z vyprávění nešlo poznat, jestli jsem v minulosti nebo v přítomnosti, postavy mluvily pořád stejně a na mě až moc naškrobeně. Asi je to i můj problém, nemám v lásce, když někdo mluví až přehnaně slušně, a tak jak se patří. Možná bych to přežila, kdyby tak mluvila jen dvojice Helena a Robert, ale když Vám takhle mluví všichni, tak za prvé vůbec nevíte, kdo je kdo, teda pokud si to nenapíšete na papír jako já! Za druhé už Vás to v druhé polovině knihy irituje! V dnešní moderní době se prostě takhle škrobeně, poeticky nemluví. Mám teď na mysli druhou dvojici Terezu a Tomáše. Na mě moc kudrlinek a každá věc, kterou zde autorka popisovala měla nejméně dva přívlastky. Hodně prkenné a celé takové upjaté.

Při čtení jsem vůbec nechápala o co tady vlastně půjde, o čem příběh je, co je tady to hlavní. V polovině knihy jsem si říkala, tak to je ale divné, už by mě autorka nemusela napínat a mohla by odhalit aspoň nějaké karty, ale ne… Až do konce jsem vlastně moc nepochopila, co spojovalo Helenu a Roberta a Terezu a Tomáše… A spojování začátků a konců šlo totálně mimo mě
Autorčin styl psaní mi nesedl.

Mrzí mě to, já jsem bohužel tajemství fouknutím do pampelišky neobjevila. Tak snad příště…
5/09/2024
Obrázek knihy
Tahle kniha asi nesedne každému. A naopak. Jedni ji milují a druzí ne. U některých příběhů to více vynikne, což je vidět i u tolika rozdílných recenzí na tuto knihu.

Mě si kniha získala. Já zbožňuju takové rozjímání u knihy. Vzpomínky, filozofování nad životem a skrytá slova mezi řádky.

Helena a Robert, Tereza a Tomáš, Viola a Lukáš. Každý mají svůj život, svoj... číst celéi lásku a vzpomínky. Každý máme svou představu o štěstí. Ale co je vlastně štěstí? Pro každého je to něco jiného. Co znamená otázka na druhého jestli je šťastný? A co láska? Je jen jedna za život nebo jich je víc a nebo každá za čas odletí jako Chmýří pampelišky?

Co otázka na druhého: Jak se máš? Zajímá nás to skutečně nebo jen očekáváme naučenou odpověď, že se máme dobře…

Děj jako takový v knize moc není. Je jen na okraji a spojuje myšlenky o životě, které každý z nás někdy měl. Ukazuje i soužití mezi generacemi, stereotyp žití, čas, který nejde vzít zpátky. Kniha ve Vás vyvolá melancholii života se vším, co přináší.
15/09/2024