zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
AntikvariátníSkladem73 Kč
-
AntikvariátníSkladem23 Kč
-
AntikvariátníSkladem410 Kč
-
AntikvariátníSkladem258 Kč
-
AntikvariátníSkladem10 Kč
-
AntikvariátníSkladem69 Kč
-
AntikvariátníSkladem314 Kč
-
E-knihaDostupné159 Kč
-
AntikvariátníSkvělá cena!Skladem155 Kč
-
E-knihaDostupné134 Kč
-
E-knihaDostupné198 Kč
-
E-knihaDostupné158 Kč
-
E-knihaDostupné199 Kč
-
E-knihaDostupné159 Kč
-
AntikvariátníSkladem143 Kč
-
AntikvariátníSkladem10 Kč
-
AntikvariátníSkvělá cena!Skladem129 Kč
-
AntikvariátníSkladem28 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem10 Kč
-
AntikvariátníSkladem226 Kč
-
AntikvariátníSkladem203 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem203 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
Dostupné363 Kč
-
Dostupné170 Kč
-
Dostupné465 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem328 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem185 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem226 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem226 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
Vložit do košíku
Recenze knih autora
Renča K. napsal/a o Paměti katovské rodiny Mydlářů 4.
Paměti katovské rodiny Mydlářů - krásná knížka, která má dohromady čtyři díly. Mám všechny, a je to vskutku zajímavé, místy děsivé počtení. V knize se dočtete o asi nejznámějším katu Mydlářovi a jeho rodině. Dozvíte se, jak žili, jak vypadalo jejich poměrně ponuré a kruté, ale potřebné řemeslo. Některé případy jsou do detailu popisované, jak probíhalo mučení a následné popravy zločinců,... číst celé takže knížka není pro slabé povahy.
LeDo napsal/a o Paměti kata Mydláře
Četla jsem tuhle knížku kdysi na popud svojí maminky, která ji jako dívka milovala. A já si ji oblíbila rychle také. Je to vlastně docela zvláštní, když si člověk uvědomí, jak moc je stará, že jazyk nese prvky doby svého vzniku… Přesto to nijak neubírá knize na působivosti. Moc mě zaujalo poznat život kata na začátku sedmnáctého století, byla to zajímavá exkurze do našich dějin i do toh... číst celéoto povolání, ač samozřejmě ne historicky přesná.
Eva Porhanzlová napsal/a o Paměti katovské rodiny Mydlářů 4.
Nádherné vyprávění o historii katovské rodiny Mydlářů, kteří opravdu žili. Čtenář se dozví plno informací té doby, což bylo 16. a 17.století. Vyprávění zachycuje život 3 generací rodiny, která se živila v té době nečestným řemeslem, stínala hlavu těm nejvýznamnějším pánům, ale i obyčejným chudáků. Tématem je to kniha již zastaralá, nicméně dozvědět se o životě v Praze té doby není na š... číst celékodu. Doby byla tehdy krutá.
Miluše Štětinová napsal/a o Paměti kata Mydláře
Josef Svátek v této publikaci zachytil život pražského kata Mydláře a jeho syna. Popisuje zde každodenní práci katovského řemesla, postavení ve společnosti a také vykonavatele rozsudku. Líbilo se mi jak autor barvitě popisuje nejen procesy, ale i běžný život jednoho z nejznámějších katů. Bylo mi líto, že se tohoto muže ostatní lidé nejen báli, ale že jím pohrdali a že žil odděleně od os... číst celétatních. Určitě doporučuji.
Jana Květoňová napsal/a o Paměti kata Mydláře
Bylo to velice zajímavé čtení. Dokonce i tím, že to bylo psáno starší češtinou, to mělo svou autenticitu. A u některých slov byla dole vysvětlivka, co znamenají, to zas bylo příjemné. Černobílé ilustrace (kresby) byly pěkné, pracovala jsem v Umělecko-průmyslovém museu v Praze, kde byla katovna staroměstského kata, tak tím víc mě to zajímalo. Švédské války a vůbec Švédové byli vykresleni... číst celé velmi důkladně, zmínka padla několikrát i o mé rodné Olomouci, i katolická církev byla vykreslena perfektně. To by si snad měli přečíst všichni katolíci! I třetí kat Jan Mydlář nakonec skončil na šibenici, čímž se ta posloupnost katů Janů Mydlářů v Praze přerušila. A definitivně skončila. A zajímavé bylo, že ne každý zemřel mečem kata, někteří byli sťati, jiní oběšeni, žena, která se snažila zbavit svého starého muže a otrávila ho, byla za živa zahrabána. To jsem třeba vůbec netušila! Tak skončila milá prvního kata Jana Mydláře Dorotka. A tyto práce vykonávali rovněž katové. Pak mě zaujalo, jak katové byli nejprve velmi ignorováni ostatní společností, museli chodit jen svou katovskou branou, v hospodě jim byla vykázána místa mimo ostatní hosty, kdo katovi podal ruku, tak se pošpinil, atd. Nikdo se neodvážil vejít do Prahy katovskou branou a kdyby kat použil jinou bránu než tu katovskou, neminul by ho trest peněžní i tělesný. To všechno se změnilo už za prvního Jana Mydláře, ale zejména za jeho syna Jana Mydláře juniora, kterých si všichni nakonec vážili a chovali se k nim jako k ostatním. Nebo zajímavé byly výjezdy katů, protože některá města už neměla kata, nebo momentálně neměla kata, tak si "vypůjčili" z Prahy mistra, který toto zastal na jedničku s hvězdičkou, i pokud šlo o hromadné popravy. To zejména! Např. Křivoklát, kde se po řadu století věznilo a konaly se tu časté popravy, měl vždycky kata, ale ten zemřel a nový nebyl ještě stanoven, tak požádali Jana Mydláře. Těch poprav bylo tolik, že byl problém najít nějaké datum, kdy se zrovna nepopravovalo a kdy se mohl ten nebo onen Mydlář oženit. Takže nejen, že se čtenář ve dvou dílech této katovské historie dozví mnohé třeba o staroměstské exekuci 21. června 1621 nebo o prvních pitvách, které prováděl doktor Jesenius, též nakonec popravený, ale zaujme i život v 17. stol. v Praze a opravdu mohu říci, že odtrhnout se od této četby byl pro mě někdy dost značný problém.
Marek Sikora napsal/a o Paměti kata Mydláře
Velmi hezky zpracovaná knížka, jazyk je zastaralý, ale čitelné. Velmi mě bavila
Petr Mareš napsal/a o Synové kata Mydláře
Dobrá knížka, pěkně napsaná. Mám rád knihy pana Svátka.
Reader napsal/a o Paměti kata Mydláře - 2CD
Rozhodně doporučuju přečíst především těm, kteří mají rádi historické knížky a rádi si přečtou něco z dob minulých. „Co všechno obnášelo provozovat katovské řemeslo, velmi podrobně zjistíte právě v této knize. Kat Jan Mydlář byl skutečnou postavou a autor zde popsuje především jeho život. Opírá se o fakta, ale z větší části je příběh smyšlený, což ho ovšem neochuzuje o dobové reálie. Kn... číst celéiha se dobře čte a pro své neobvyklé téma je opravdu zajímavá.
Miluše Štětinová napsal/a o Paměti katovské rodiny Mydlářů
Čtyřdílná kronika paměti katovské rodiny Mydlářů je pro mě jako pro historického nadšence poklad, který ani v nynější době neztrácí nic ze svého šarmu. Autor zde zachycuje začátek a učení našeho nejznámějšího kata Jana Mydláře a postupuje jeho životem a jeho celoživotní prací až k synovi. Už ze základní školy víme, že tento kat Jan Mydlář musel na příkaz panovníka dne 21. červena 1621 p... číst celéopravit 27 pánů na Staroměstském náměstí a nejen to. Pěkné propracované dílo. Určitě doporučuji.
Hlavním hrdinou románu je Jan Augusta, jeden z nejvýznamnějších biskupů Jednoty bratrské. Ačkoliv se děj odehrává v polovině 16. století a kniha poprvé vyšla v roce 1871, má současným čtenářům ledacos nabídnout. Svátek píše čtivě, chytlavě a nebojí se pozměnit pár historických drobností proto, aby přidal na sentimentu a poutavosti. „Vězeň na Křivoklátě“ je historický román, ale obstojí ... číst celéi jako milostná romance.
Josef Svátek (1835 – 1897) byl učitel, novinář a autor historických próz. Jeho povídky a romány nebyly tak věhlasné, jako například Jiráskovy, ale jsou mnohem živější a více nadčasové. Román „Vězeň na Křivoklátě“ vyšel poprvé v roce 1871 a aktuální vydání z nakladatelství Moba je jazykově upravená verze z roku 1907. Díky tomu je text srozumitelný a přístupný každému čtenáři. Redakce zachovala původní koncovky, stylistiku a životné rody, a tak je úsměvné číst, že „dnové plynuli a koňové běželi“.
Třebaže je „Vězeň na Křivoklátě“ skvělou exkurzí do historie a staré češtiny, v první řadě jde o román. A to román, který dokáže pobavit a dojmout i rozmazlené čtenáře. Svátkův styl je civilní a obyčejný, což je jedině dobře. V textu nenajdete žádná heroická gesta, patos ani kýč. Pokud se postavy chovají emocionálně, je to vždy na místě, a vlastně by vás překvapilo, kdyby to bylo jinak. Oním vězněm na Křivoklátě je biskup Jednoty bratrské Jan Augusta, ale hlavní postavou příběhu je jeho sekretář a církevní bratr Jakub Bílek.
Děj začíná v roce 1547, kdy zemřela Anna Jagellonská, manželka Ferdinanda I. V Čechách zavládne smutek a zděšení, protože lidé svoji královnu milovali. Anna se starala o své dědictví a dokázala usmířit katolíky s Jednotou bratrskou. Ferdinand I. Je kovaný katolík, a tak je brzy zřejmé, že „kacířům“ z Jednoty bratrské se povede špatně. Kdo může, uteče. Jednota bratrská má mnoho intrikujících nepřátel, z nichž nejhorší je podlézavý Florian Griesbeck. Ten se nijak netají tím, že chce vidět představitele Jednoty bratrské na popravišti, a aby si svůj sen splnil, neštítí se doslova ničeho.
Florian má krásnou osmnáctiletou dceru Johanku, která chová něžné city k Jakubovi Bílkovi. Mladí se platonicky milují, protože nepřichází v úvahu, aby se sekretář Jana Augusty dvořil dceři jeho hlavního nepřítele. Florian jde přes mrtvoly a k čertu mu záleží na manželce a společných dětech. Ve všem vidí jen svůj prospěch a sami uvidíte, čeho všeho je schopný jen proto, aby Johance zabránil vidět svého milého. Souběžně s tímto příběhem se odvíjí příběh lásky arcivévody Ferdinanda, druhorozeného syna Ferdinanda I. Ten se na cestách zamiluje do krásné dcery bohatého kupce a v Čechách ji pojme za ženu.
Utajovaná manželka přesídlí na Křivoklát, kde se setkává nejen s vězni z Jednoty bratrské, ale také s Johankou, která jí má dělat společnici. Svátek vycházel z historie a většinu událostí vylíčil tak, jak je zachytili autoři kronik. To mu ale nebránilo v tom, aby si něco upravil po svém. Jeho hrdinové jsou zásadovější, než byli ve skutečnosti, a až tragicky lpí na svém přesvědčení. Kvůli tomu dojde nejen k řadě nedorozumění, ale i k několika katastrofám s osudovými následky. I když nás od hrdinů dělí celá staletí, nebudete mít problém se s nimi ztotožnit.
Všichni jsou plnokrevné postavy z masa a kostí a vy přímo cítíte, že žijí. Svátek naštěstí odolal sáhodlouhým popisům a jakémukoliv vysvětlování a poučování. V tom je nejspíš vysvětlení toho, že po jeho knihách sahají další a další generace. „Vězeň na Křivoklátě“ je napínavý román, který díky své nadčasovosti bude čtivý ještě spoustu let.
Josef Svátek (1835 – 1897) byl učitel, novinář a autor historických próz. Jeho povídky a romány nebyly tak věhlasné, jako například Jiráskovy, ale jsou mnohem živější a více nadčasové. Román „Vězeň na Křivoklátě“ vyšel poprvé v roce 1871 a aktuální vydání z nakladatelství Moba je jazykově upravená verze z roku 1907. Díky tomu je text srozumitelný a přístupný každému čtenáři. Redakce zachovala původní koncovky, stylistiku a životné rody, a tak je úsměvné číst, že „dnové plynuli a koňové běželi“.
Třebaže je „Vězeň na Křivoklátě“ skvělou exkurzí do historie a staré češtiny, v první řadě jde o román. A to román, který dokáže pobavit a dojmout i rozmazlené čtenáře. Svátkův styl je civilní a obyčejný, což je jedině dobře. V textu nenajdete žádná heroická gesta, patos ani kýč. Pokud se postavy chovají emocionálně, je to vždy na místě, a vlastně by vás překvapilo, kdyby to bylo jinak. Oním vězněm na Křivoklátě je biskup Jednoty bratrské Jan Augusta, ale hlavní postavou příběhu je jeho sekretář a církevní bratr Jakub Bílek.
Děj začíná v roce 1547, kdy zemřela Anna Jagellonská, manželka Ferdinanda I. V Čechách zavládne smutek a zděšení, protože lidé svoji královnu milovali. Anna se starala o své dědictví a dokázala usmířit katolíky s Jednotou bratrskou. Ferdinand I. Je kovaný katolík, a tak je brzy zřejmé, že „kacířům“ z Jednoty bratrské se povede špatně. Kdo může, uteče. Jednota bratrská má mnoho intrikujících nepřátel, z nichž nejhorší je podlézavý Florian Griesbeck. Ten se nijak netají tím, že chce vidět představitele Jednoty bratrské na popravišti, a aby si svůj sen splnil, neštítí se doslova ničeho.
Florian má krásnou osmnáctiletou dceru Johanku, která chová něžné city k Jakubovi Bílkovi. Mladí se platonicky milují, protože nepřichází v úvahu, aby se sekretář Jana Augusty dvořil dceři jeho hlavního nepřítele. Florian jde přes mrtvoly a k čertu mu záleží na manželce a společných dětech. Ve všem vidí jen svůj prospěch a sami uvidíte, čeho všeho je schopný jen proto, aby Johance zabránil vidět svého milého. Souběžně s tímto příběhem se odvíjí příběh lásky arcivévody Ferdinanda, druhorozeného syna Ferdinanda I. Ten se na cestách zamiluje do krásné dcery bohatého kupce a v Čechách ji pojme za ženu.
Utajovaná manželka přesídlí na Křivoklát, kde se setkává nejen s vězni z Jednoty bratrské, ale také s Johankou, která jí má dělat společnici. Svátek vycházel z historie a většinu událostí vylíčil tak, jak je zachytili autoři kronik. To mu ale nebránilo v tom, aby si něco upravil po svém. Jeho hrdinové jsou zásadovější, než byli ve skutečnosti, a až tragicky lpí na svém přesvědčení. Kvůli tomu dojde nejen k řadě nedorozumění, ale i k několika katastrofám s osudovými následky. I když nás od hrdinů dělí celá staletí, nebudete mít problém se s nimi ztotožnit.
Všichni jsou plnokrevné postavy z masa a kostí a vy přímo cítíte, že žijí. Svátek naštěstí odolal sáhodlouhým popisům a jakémukoliv vysvětlování a poučování. V tom je nejspíš vysvětlení toho, že po jeho knihách sahají další a další generace. „Vězeň na Křivoklátě“ je napínavý román, který díky své nadčasovosti bude čtivý ještě spoustu let.
Aríka napsal/a o Paměti kata Mydláře - 2CD
Autor Josef Svátek perfektně vystihl to, co nám vlastně kat Mydlář chtěl vlastně sdělit. Kat Mydlář byl přítelem Dr. Jana Jesenia, kteří spolu úzce spolupracovali- sháněl mu těla na pitvy. I když kat Mydlář musel být na svou pozici vzdělaný nejen v oblasti anatomie lidského těla, tak jím společnost opovrhovala a řadila ho na okraj, proto žil na periferii města. Tyto životní příběhy vypr... číst celéávěné nejslavnějším katem naší historie vykreslují jeho strasti, které s výkonem kata úzce souvisí. Kniha je velice dobře předkládána autore, který jeho zpovědi přeložil do novodobého jazyka. Kniha je čtivá, a proto doporučuji.
