Německý umělecký historik Erwin Panofsky je řazen mezi nejvlivnější a nejvýznamnější umělecké historiky 20. století. Byl studentem Wilhelma Vogeho a Adolfa Goldschmidta a v roce 1926 byl jmenován profesorem hamburské univerzity. Avšak již v roce 1933 byl nucen emigrovat kvůli rostoucímu vlivu nacismu v Německu. Usadil se pak ve Spojených státech, kde až do konce svého života působil na Institute for Advanced Study v Princetonu. Ve svých raných dílech se pak Panofsky kloní k Cassirerově metodě nahlížení na umělecké dílo, ale posléze vytváří s kolegy z Hamburku vlastní metodu, kterou lze postupně odkrývat významy jednotlivých vrstev díla a tímto způsobem se dobrat jeho vnitřnímu smyslu. Mezi jeho publikace patří například „Význam ve výtvarném umění“ a „Idea. Příspěvek k historii pojmu starší teorie umění“.