Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Bezčasí
Sund Erik Axl SklademSkvělá cena!129 Kč
Do košíku
-
Vraní dívka 3: Pýthiiny rady
Sund Erik Axl SklademSkvělá cena!57 Kč
Do košíku
-
Vraní dívka 2: Hladový oheň
Sund Erik Axl SklademSkvělá cena!58 Kč
Do košíku
-
Vraní dívka
Sund Erik Axl SklademSkvělá cena!73 Kč
Do košíku
-
Bábkar (Erik Axl Sund, 2020)
Sund Erik Axl SklademSkvělá cena!159 Kč
Do košíku
-
Dům panenek
Sund Erik Axl Dostupné319 Kč
Do košíku
-
Skleněná těla
Sund Erik Axl Dostupné319 Kč
Do košíku
-
Waldgrab
Sund Erik Axl Dostupné343 Kč
Do košíku
-
Nieczas
Sund Erik Axl DostupnéVýhodné199 Kč
Do košíku
-
Nečas
Sund Erik Axl Dostupné436 Kč
Do košíku
-
The Crow Girl
Sund Erik Axl Dostupné335 Kč
Do košíku
-
Černá melancholie: Skleněná těla
Sund Erik Axl Není skladem278 Kč
Do košíku
-
Życie lalek
Sund Erik Axl Není skladem227 Kč
Do košíku
-
Sklenené telá
Sund Erik Axl Není skladem355 Kč
Do košíku
-
Plameň túžby
Sund Erik Axl Není skladem362 Kč
Do košíku
-
Havranie dievča
Sund Erik Axl Není skladem353 Kč
Do košíku
-
Pýtiine pokyny
Sund Erik Axl Není skladem363 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Shira009 napsal/a o Černá melancholie: Skleněná těla
Depresivní čtení o tom, jak dalece dokáže člověka ovlivnit psychika, minulost a dětství. Kniha si udržuje dobrou dynamiku díky častému střídání postav, z nichž každá do děje vnáší vlastní formu, styl i tempo. Ústřední zápletka je sice zajímavá, ale bohužel mě nestrhla tak, jak by se s jejím potenciálem dalo očekávat. Souhlasím s názory, že děj byl zbytečně překombinovaný, vyhrocený a ps... číst celéaný na efekt. Skleněná těla se bezesporu zaobírají docela vážným tématem a myšlenkou, ale zpracování je opravdu nešťastné.
la la napsal/a o Dům panenek
Dům panenek je mou první knížkou od této spisovatelské dvojice a musím říct, že na úvod to byl slušný nářez. Autoři se neváhali pustit do popisu násilí, takže knížka není úplně vhodné pro slabší povahy, ale autoři násilí popisují dobře a rozhodně to nepůsobí lacině nebo uměle dosazené. Knížka je velmi čtivá, a ačkoliv kolikrát její čtení není příjemné, máte potřebu neustále obracet strá... číst celénky. Za mě mohu knížku vřele doporučit.
Jika napsal/a o Dům panenek
Super knížka - opravdu jsem ji četla téměř na jeden zátah. Je velmi smutné. že se některé dívky, téměř ještě děti, setkávají s tak velkým zlem.
Ivett napsal/a o Dům panenek
Nova a Mercy jsou dvě hlavní postavy knihy. Postupně se čtenáři odkrývá jejich příběh. Obě skončily jako dívenky opuštěné, bez rodičů a ocitly se tak v nejnižších kruzích společnosti. Mezitím detektiv Kevin Jonsson vyšetřuje případ tzv. Puppet Mastera. Kniha poodhaluje hnusné a temné téma společnosti - prostituce dětí, obchody s dětským pornem apod. Některé popisy si neberou servítky, n... číst celéebylo to kolikrát úplně příjemné čtení. Každopádně knihu určitě doporučuji.
Shira009 napsal/a o Vraní dívka
Od Vraní dívky jsem čekala mnohem více a nálepka "jen pro silné povahy" mi přijde přehnaná. Začátek byl hodně roztahaný a doslova jsem se musela nutit, abych ve čtení pokračovala. Děj mi chvílemi přišel příliš rozběhnutý do mnoha linií a postav a navíc, jak už tu někdo psal, postavený tak, že čtenář minimálně od poloviny knihy musí zákonitě tušit, kdo by mohl být pachatelem. Celé mi to ... číst celépřipadalo jako jeden z těch klasických, laciných thrillerů, které se snaží za každou cenu šokovat co největším množstvím brutality. Kniha sama o sobě nebyla úplně nejhorší, ale určitě nepřinesla to, co jsem očekávala.
Shira009 napsal/a o Skleněná těla
Depresivní čtení o tom, jak dalece dokáže člověka ovlivnit psychika, minulost a dětství. Kniha si udržuje dobrou dynamiku díky častému střídání postav, z nichž každá do děje vnáší vlastní formu, styl i tempo. Ústřední zápletka je sice zajímavá, ale bohužel mě nestrhla tak, jak by se s jejím potenciálem dalo očekávat. Souhlasím s názory, že děj byl zbytečně překombinovaný, vyhrocený a ps... číst celéaný na efekt. Skleněná těla se bezesporu zaobírají docela vážným tématem a myšlenkou, ale zpracování je opravdu nešťastné.
Noela napsal/a o Vraní dívka
Knihu jsem si koupila pár týdnů poté, co vyšla. Jelikož se začalo rojit velké množství negativních komentářů a recenzí, nechala jsem ji uležet a přečetla později. Je pravda, že jsem očekávala úplně jinak psaný příběh, ať už podle ukázek či reklamy, na kterou už nedávám, jelikož několikrát jsem byla hodně zklamaná. "Jen pro silné povahy"...myslím, že zbytečná nálepka, byť téma samozřejmě... číst celé je hodně drsné. Ale četla jsem mnohem drsnější knihy...bez nálepky. Zkrátka reklamní tah. Kniha je pojatá hodně psychologicky a za sebe musím říct, že i když jsem čekala něco trochu jiného, zklamaná nejsem a do druhého dílu půjdu.
Eva Stankova napsal/a o Vraní dívka
Kniha uváděna jako severský psychothriller.Kniha mě bohužel zklamala.Čekala jsme od knihy mnohem víc.Ze začátku se mě kniha zdála dobrá,ale pak bohužel jsem se v knize ztrácela.A jelikož mám malé dítě,tak mě docela určité věci vadili.Tak bohužel další díl číst už nebudu.Třeba časem na knihu změním názor,ale zatím teda ne.Komisařka Jeanette Kihlbergová,která vyšetřuje smrt malého mě přiš... číst celéla fajn až na jejího partnera ten mě docela štval.
Jožko napsal/a o Vraní dívka 3: Pýthiiny rady
Naštěstí jsem knihu četl relativně brzo po druhém dílu (nějaké čtyři měsíce), takže jsem v tom neměl takový zmatek jako při čtení Hladového ohně po Vraní dívce.
Už od začátku se chytám a velmi rychle mě kniha pohlcuje, že ji musím číst pořád.
Vesměs mám po dočtení třídílné ságy pocit, že je opět druhý díl ten nejslabší jako u Milenia (byť jsem knihy nečetl, ale viděl jsem film... číst celéové zpracování). ale to je pochopitelné.
Možná mi uniká větší spojitost mezi Sofií a Viggem, ale je spojuje pomstychtivá Madeleine.
Jeanette trochu utře, ale pro příběh to vůbec není na škodu. Lepší než všudypřítomné hollywoodské happyendy. Lidi už asi pochopili, že je zajímavější, když příběh skončí špatně, než dobře. Na to už jsme si tak nějak zvykli, že na plátnech kin a obrazovkách televizí končí filmy pozitivně. Realita je jiná a tak úmrtí a prohra jsou to správné, co teď lidi bere.
Poslední díl je nejspíše nejbrutálnější. Popsané pedofilní porno, souboje bratrů kazachů či Viggova "socha" a chlapecké údy...
Konec je rychlý, možná až moc a to mi docela vadí. Proto si neodpustím strhnout deset procent z plného počtu.
Už od začátku se chytám a velmi rychle mě kniha pohlcuje, že ji musím číst pořád.
Vesměs mám po dočtení třídílné ságy pocit, že je opět druhý díl ten nejslabší jako u Milenia (byť jsem knihy nečetl, ale viděl jsem film... číst celéové zpracování). ale to je pochopitelné.
Možná mi uniká větší spojitost mezi Sofií a Viggem, ale je spojuje pomstychtivá Madeleine.
Jeanette trochu utře, ale pro příběh to vůbec není na škodu. Lepší než všudypřítomné hollywoodské happyendy. Lidi už asi pochopili, že je zajímavější, když příběh skončí špatně, než dobře. Na to už jsme si tak nějak zvykli, že na plátnech kin a obrazovkách televizí končí filmy pozitivně. Realita je jiná a tak úmrtí a prohra jsou to správné, co teď lidi bere.
Poslední díl je nejspíše nejbrutálnější. Popsané pedofilní porno, souboje bratrů kazachů či Viggova "socha" a chlapecké údy...
Konec je rychlý, možná až moc a to mi docela vadí. Proto si neodpustím strhnout deset procent z plného počtu.
Kayo napsal/a o Vraní dívka 3: Pýthiiny rady
Vzborné čtení teto trilogie.Kniha je maximálně skvěle psána,velice se mě libila,vůbec jsem se s touto knihou nenudil.Kniha mě velice bavila a proto musím všem vřele doporučit .Závěrečný díl temného psychothrilleru Vraní dívka. Victoria podrobí samu sebe terapii a snaží se scelit svoje rozštěpené nitro. Zbývá už jen sedmá, nejsilnější z jejích podosobností. Záhadná Madeleine i nadále s ú... číst celéspěchem uniká kriminální komisařce Jeanette Kihlbergové. Kniha mě maximálně bavila a musím všem jen a jen doporučit .
Majka_k napsal/a o Černá melancholie: Skleněná těla
Docela pěkná kniha, ale autor má i lepší. Švédsko zaplavila vlna sebevražd. Umírají mladí lidé, ze světa scházejí těmi nejděsivějšími způsoby. U všech se našly staré kazety s hudbou z osmdesátých let. Stockholmský detektiv Jens Hurtig zjistí, že všechny patřily jediné ženě. Nedlouho poté začne někdo brutálně zabíjet vlivné osobnosti. Souvislost obou případů je hrozivější, než si kdo vůb... číst celéec dokáže představit. Skleněná těla vyprávějí napínavý příběh o hudbě, touze a nenávisti.
Vixiene napsal/a o Černá melancholie: Skleněná těla
Tito dva švědští autoři vydali dosud 4 knihy (pokud se nepletu) a z toho 3 byly ze série o Victorii Bergmanové. Tato kniha by měla započínat také novou sérii (Černá melancholie), ale vyšla již v roce 2014 a další díl dosud není, tak nevím jestli nakonec nějaký vyjde, nepátrala jsem po tom. A nepátrala jsem po tom z toho důvodu, že mě kniha takřka vůbec nebavila, což mě velmi mrzelo, pr... číst celéotože z jejich minulé série jsem byla nadšená. Z anotace jsem si říkala, že kniha má parádní potenciál, ale děj byl dle mého naprostým zklamáním. Říkám si, že třeba jsem na ni jen neměla náladu, tak si ji zkusím ještě někdy přečíst znovu, zatím jsem ale zklamaná.
Vixiene napsal/a o Vraní dívka 3: Pýthiiny rady
Mé obavy ze závěrečného dílu o Victorii Bergmanové se nepotvrdily a poslední díl byl snad ještě lepší než dva předchozí. Příběh je zcela zakončen, rozuzlen, čtenářům se dostane naprostého uspokojení. Některé psychologické části by mohly někoho nudit, myslím ale, že bez nich by příběh postrádal to pravé a nebyl by ucelený. Severské autory já můžu a vyplatilo se mi to rozhodně i zde a k t... číst celééto sérii se určitě ještě někdy vrátím, myslím že bude zajímavé si to přečíst znovu, když už člověk ví, co tak nějak má čekat :-)
mera napsal/a o Vraní dívka 2: Hladový oheň
O kus lepší než jednička, ale pořád špatný. Jde vidět, že se autor v první řadě snaží čtenáře šokovat všemi možnými nechutnostmi. Snaží se ale až moc, a je to neuvěřitelné otravné, já jsem nad tím vždycky jen protočila oči. Kdyby se autor nesnažil neustále tam cpát nové a nové případy (jako nezlobte se na mě, ale to by snad padesát procent obyvatel muselo vraždit, aby mu to vycházelo), ... číst celéale věnoval větší práci na těch současných, udělal by lépe.
Anet napsal/a o Černá melancholie: Skleněná těla
Po dočtení série Vraní dívka jsem se velmi rychle vrhla na další kus od autorského dua. Námět zněl perfektně, těšila jsem se, jak si s námi zase autoři pohrají. Ale tady to bylo spíše zklamání. Kniha je náročná na čtení, střídají se hodně postavy, což je i VD, ale tam na to byl větší prostor pro orientaci. Tady v jedné knize mi to vadilo. Motivy knihy jsou hodně temné - detailní popisy ... číst celésebepoškozování byly rozhodně zajímavé. Ale v celkovém vyznění po VD zklamání.
pkecijah napsal/a o Černá melancholie: Skleněná těla
Knížka je taková všelijaká. Chvilku se mi líbila, pak byla část, která se mi nelíbila, protože mě nudila. Prostě tak půl na půl. Asi bych si jí znovu už nepřečetla. Jinak byl příběh celkem zajímavě vymyšlený. Hodně jsem se ale přemáhala abych knížku vůbec dočetla. Nemám ve zvyku knihu odložit nedočtenou, takže jsem se musela opravdu dost snažit, abych tuhle neodložila. Za mě ji doporuči... číst celét nemohu :) :)
pkecijah napsal/a o Vraní dívka
Vraní dívku jsem si nejdříve ani nechtěla přečíst. Podle obálky mi přišlo, že bude taková "úchylná". Obálka se mi totiž strašně moc nelíbila. Ale protože mi Vraní dívku všichni v okolí vychvalovali, rozhodla jsem se, že to zkusím. Nakonec jsem nelitovala, byla jsem ráda, že jsem se k ní nechala přemluvit. Něco tak zajímavého a děsivého zároveň jsem dlouho nečetla. Knížku mohu určitě dop... číst celéoručit, stojí za to.
Klepetka napsal/a o Černá melancholie: Skleněná těla
Knihu jsem přečetla docela rychle, vzhledem k jejímu členění na velice krátke kapitoly apod. Kniha mě nezaujala. Ztrácela jsem se v názvech měst a míst ve švédštině, i ve jménech postav (nejspíš právě kvůli členění knihy, kde se velice rychle prřeskakuje z jedné osoby na druhou, aniž by jste se o nich pořádně něco dozvěděli!). Po předchozí sérii Vraní dívka jsem se na knihu velice těšil... číst celéa, ale je pro mě velkým zklamaním. Není dobré mít příliš velká očekávání :-)
„Skleněná těla“ jsou brutální a děsivý příběh z pera autorské dvojice, kterou u nás proslavily romány „Vraní dívka“, „Hladový oheň“ a „Pýthiiny rady“. Autoři nasadili vysokou laťku, kterou nyní hravě překonali. Čtenáři budou šokovaní, znechucení, ale na druhou stranu budou žasnout nad brilantním jazykem románu.
Pod jménem Erik Axl Sund se skrývá dvojice švédských spisovatelů.... číst celé Håkan Axlander Sundquist (1965) je hudebníkem, zvukařem a výtvarníkem, Jerker Eriksson (1974) byl producentem hudební skupiny a pracoval jako knihovník ve vězení. Oba žijí ve Stockholmu a do světa literatury vstoupili thrillerem „Vraní dívka“. „Vraní dívka“ byla součástí trilogie „Slabost Victorie Bergmanové“, která vyšla v pětatřiceti zemích.
Mezi „Skleněnými těly“ a předešlou trilogií je několik zásadních rozdílů a řekla bych, že všechny jsou ve prospěch čtenáře. Předešlá trilogie byla pobuřující, surová, a jak nakladatel upozorňoval, byla určená pouze pro čtenáře se silnými žaludky a pevnými nervy. Hlavním tématem bylo zneužívání dětí a děj knih se točil kolem perverzit spojených s pedofilií a mučením. Všechny tři díly byly hodně psychologické a některé pasáže připomínaly zápisy psychiatra.
„Skleněná těla“ jsou čtivější a srozumitelnější. Autoři se vyhýbají odborným termínům a navíc si vybrali téma, které je každému blízké. Zlo, které tu prezentují, nepochází z vnějšku, ale každý si ho nese sám v sobě. Příběh začíná ve chvíli, kdy Švédsko zaplaví vlna nepochopitelných sebevražd. Mladí lidé se zabíjí rozličnými způsoby a je těžké říct, který je originálnější a příšernější. V míře nechutností se „Skleněným tělům“ nevyrovná ani jeden z románů trilogie. Současně se sebevraždami dojde k několika vraždám a čtenář může už od začátku tipovat, co mají společného a kdo za nimi stojí.
„Skleněná těla“ v sobě mají prvky krimi románu, klasické detektivky – hádanky i thrilleru. Na své si přijdou všichni, kteří mají rádi napínavé příběhy s řadou překvapení a nečekaných zvratů. Autoři se s ničím a nikým nemazlí a jejich tempo vyprávění je tak rychlé, že budete mít problém registrovat všechno, co se děje. Celkově je vyprávění zkratkovité, zhuštěné a úsporné. Autoři neplýtvají slovy, a tak se celý román skládá hlavně z krátkých vět nebo větných ekvivalentů.
Co je na knize z mého pohledu nejlepší, to je protiklad mezi obsahem a stylem. To, o čem se píše, je nechutné až odporné. Jenomže to, jak je to napsáno, připomíná báseň v próze. Autoři používají inteligentní a originální vytříbený jazyk a co slovo, to perla. Vzhledem k obsahu by stačil řemeslný um, ale oni místo toho použijí jazyk básníků a filozofů. Jejich obraty jsou brilantní a vy budete žasnout nad tím, co všechno je možné.
Díky tomu vnímáte text všemi smysly, což je vzhledem k obsahu poněkud riskantní. Autorům se povedl skvělý husarský kousek, protože spojili nespojitelné. Zvěrstva popisují s noblesou až tak, že se téměř každá věta dá použít jako citát. Číst „Skleněná těla“ není jednoduché a vyžaduje to čtenářovu invenci. Tohle rozhodně není oddechová četba, kde vám autor naservíruje všechno až pod nos a všechno vám polopaticky vysvětlí. Autoři očekávají, že budete jejich partnery a projevíte aktivitu. Za to vám nabídnou nevšední zážitek.
Pod jménem Erik Axl Sund se skrývá dvojice švédských spisovatelů.... číst celé Håkan Axlander Sundquist (1965) je hudebníkem, zvukařem a výtvarníkem, Jerker Eriksson (1974) byl producentem hudební skupiny a pracoval jako knihovník ve vězení. Oba žijí ve Stockholmu a do světa literatury vstoupili thrillerem „Vraní dívka“. „Vraní dívka“ byla součástí trilogie „Slabost Victorie Bergmanové“, která vyšla v pětatřiceti zemích.
Mezi „Skleněnými těly“ a předešlou trilogií je několik zásadních rozdílů a řekla bych, že všechny jsou ve prospěch čtenáře. Předešlá trilogie byla pobuřující, surová, a jak nakladatel upozorňoval, byla určená pouze pro čtenáře se silnými žaludky a pevnými nervy. Hlavním tématem bylo zneužívání dětí a děj knih se točil kolem perverzit spojených s pedofilií a mučením. Všechny tři díly byly hodně psychologické a některé pasáže připomínaly zápisy psychiatra.
„Skleněná těla“ jsou čtivější a srozumitelnější. Autoři se vyhýbají odborným termínům a navíc si vybrali téma, které je každému blízké. Zlo, které tu prezentují, nepochází z vnějšku, ale každý si ho nese sám v sobě. Příběh začíná ve chvíli, kdy Švédsko zaplaví vlna nepochopitelných sebevražd. Mladí lidé se zabíjí rozličnými způsoby a je těžké říct, který je originálnější a příšernější. V míře nechutností se „Skleněným tělům“ nevyrovná ani jeden z románů trilogie. Současně se sebevraždami dojde k několika vraždám a čtenář může už od začátku tipovat, co mají společného a kdo za nimi stojí.
„Skleněná těla“ v sobě mají prvky krimi románu, klasické detektivky – hádanky i thrilleru. Na své si přijdou všichni, kteří mají rádi napínavé příběhy s řadou překvapení a nečekaných zvratů. Autoři se s ničím a nikým nemazlí a jejich tempo vyprávění je tak rychlé, že budete mít problém registrovat všechno, co se děje. Celkově je vyprávění zkratkovité, zhuštěné a úsporné. Autoři neplýtvají slovy, a tak se celý román skládá hlavně z krátkých vět nebo větných ekvivalentů.
Co je na knize z mého pohledu nejlepší, to je protiklad mezi obsahem a stylem. To, o čem se píše, je nechutné až odporné. Jenomže to, jak je to napsáno, připomíná báseň v próze. Autoři používají inteligentní a originální vytříbený jazyk a co slovo, to perla. Vzhledem k obsahu by stačil řemeslný um, ale oni místo toho použijí jazyk básníků a filozofů. Jejich obraty jsou brilantní a vy budete žasnout nad tím, co všechno je možné.
Díky tomu vnímáte text všemi smysly, což je vzhledem k obsahu poněkud riskantní. Autorům se povedl skvělý husarský kousek, protože spojili nespojitelné. Zvěrstva popisují s noblesou až tak, že se téměř každá věta dá použít jako citát. Číst „Skleněná těla“ není jednoduché a vyžaduje to čtenářovu invenci. Tohle rozhodně není oddechová četba, kde vám autor naservíruje všechno až pod nos a všechno vám polopaticky vysvětlí. Autoři očekávají, že budete jejich partnery a projevíte aktivitu. Za to vám nabídnou nevšední zážitek.
knihomolka napsal/a o Vraní dívka 3: Pýthiiny rady
Opravdu velmi sympatické zakončení celé trilogie, které se mi zdálo velmi obstojné a bavilo mě. Nedivím se, že tahle série je tak známá, protože si myslím, že je to opravdu skvěle vymyšleno a celé je to až tak moc zvrácené, že to je vlastně dobré. Skvělé se mi zdálo to, že autoři dali na začátek knihy seznam všech postav a jejich předešlých osudů, všechno se mi tak skvěle připomenulo a... číst celé byla jsem za to opravdu vděčná. Takže se nemusíte bát, že byste něco nepochopili, nebo přehlédli. Jsem ráda, že jsem po dočtení tohohle třetího dílu všechno pochopila a po trochu zmatené dvojce se mi vše vyjasnilo. Skvělá série!
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
