zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet 
-
Zakoupilo 10+ zákazníkůMega nabídkaSkladem604 Kč
-
Zakoupilo 10+ zákazníkůSkladem321 Kč
-
Zakoupilo 10+ zákazníkůSkladem190 Kč
-
Zakoupilo 10+ zákazníkůSkladem567 Kč
-
Poštovné zdarmaMega nabídkaSkladem558 Kč
-
Skladem517 Kč
-
Poštovné zdarmaMega nabídkaSkladem638 Kč
-
Skladem217 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
Skladem277 Kč
-
AntikvariátníSkladem308 Kč
-
AntikvariátníSkladem246 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
Skladem373 Kč
-
E-knihaMega nabídkaDostupné638 Kč
-
AntikvariátníSkvělá cena!Skladem139 Kč
-
E-knihaDostupné198 Kč
-
AntikvariátníVýhodnéSkladem149 Kč
-
E-knihaDostupné199 Kč
-
AntikvariátníSkladem53 Kč
-
E-knihaDostupné39 Kč
-
Skladem267 Kč
-
E-knihaDostupné49 Kč
-
AntikvariátníSkladem226 Kč
-
AntikvariátníSkladem267 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem148 Kč
-
AntikvariátníSkladem328 Kč
-
AntikvariátníSkladem287 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem240 Kč
-
AntikvariátníSkladem205 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
Vložit do košíku
Recenze knih autora
Éowyn napsal/a o Zločin a trest
Zločin a trest je mnohem poutavější než by se dnes mohli lidé domnívat. U popisování Raskolnikovovy zvrhlé duše se vám vlasy zježí hrůzou na hlavě a teď si vezměte, že toto Dostojevskij napsal v 19. století!! Je to napínavé jako dnešní thrillery, ale přitom to má obrovskou hloubku a všechny úvahy jsou dokonale nadčasové. Postavy jsou do detailu propracované a až děsivě živé. Na to, že j... číst celée to dílo poměrně rozsáhlé, se čte téměř samo, takže nezbývá než doporučit.
Shira009 napsal/a o Zločin a trest
Tak tohle opravdu není žádná jednoduchá četba, ale těžká ruská klasika. Psychologický román, kde hraje nejdůležitější roli charakter postav. Ten je geniálně promyšlený až do nejmenších detailů. Kniha čtenáře nutí k zamyšlení se nad spravedlností a sílou lidského svědomí. Celou dobu sledujete myšlenkové pochody hlavního hrdiny Raskolnikova (který vám ze začátku může připadat nesympatický... číst celé), aby jste ho nakonec začali chápat. Velice dobrá kniha, která ale rozhodně není pro každého.
Monii napsal/a o Zločin a trest
Vykreslení psychologie Raskolnikova je neuvěřitelné. Když stál za dveřmi a stékal po něm pot hrůzou, že jej někdo zastihne při onom zrůdném činu, klepala jsem se taky, když ležel v posteli, kde ho v horečkách pronásledovalo svědomí, cítila jsem, že se mi také zrychluje tep a zvyšuje teplota. Když šel po klidné ulici a neustále se rozhlížel na všechny strany, měla jsem pocit, že se za ch... číst celévíli také stanu paranoidní. To vše způsobilo svědomí, které nás často chrání před nerozvážnými činy… to stejné svědomí, které nás po jejich vykonání dovede na pokraj zoufalství.
oscar0vidle napsal/a o Běsi
Kniha byla zakoupena pro mou kamarádku, která zbožňuje Dostojevského dílo, především pro jeho talent psychologicky prokreslit postavy. Ačkoliv dílo vyšlo na pokračování už před cirka sto padesáti lety, nese v sobě spoustu věcí k zamyšlení. Zejména bych chtěla knihu doporučit z toho důvodu, že čtenářům lépe přiblíží situaci tehdy pro mnohé Slovany ,,ideálního" carského Ruska potýkajícíh... číst celéo se s rostoucím počtem rebelantů, zaostalostí vůči ostatním zemím a těžkou bídou. To vše dalo vzniknout socialistickým myšlenkám, které vyvrcholily v revoluci v roce 1917. Prolíná se zde politická a sociální satira s až nihilistickou tragédií. Fantasticky působí i poznámky samotného vypravěče.
Gargantua napsal/a o Bratři Karamazovi
Dostojevskij napsal svůj nejlepší román jako poslední a byl si toho dobře vědom.
Bratři Karamazovi jsou skutečným duchovním dramatem, kde se bravurně chopí všech problémů, které jsou přítomny v jeho díle. Dostojevskij tam skutečně zkoumá všechna svá oblíbená témata tím, že proti sobě promítá různé existenciální perspektivy týkající se víry, racionality, dobra a zla, vztahu k nábože... číst celénství či ateismu atd.
Bratři Karamazovi jsou skutečným duchovním dramatem, kde se bravurně chopí všech problémů, které jsou přítomny v jeho díle. Dostojevskij tam skutečně zkoumá všechna svá oblíbená témata tím, že proti sobě promítá různé existenciální perspektivy týkající se víry, racionality, dobra a zla, vztahu k nábože... číst celénství či ateismu atd.
Eva napsal/a o Bratři Karamazovi
Po téměř pěti letech jsem se rozhodl, že si přečtu další knihu od Dostojevského, a to knihu BRATŘI KARAMAZOVOVI. Tato kniha má téměř 1 000 stran a této knihy jsem se hodně obával, poněvadž jsem věděl, že hodně čtenářů knihu nedočetlo a četbu vzdali, což z jedné strany dokážu pochopit, poněvadž tento úmysl jsem měl také, když jsem dočetl do strany 110 a knihu jsem chtěl odložit, ale nako... číst celénec jsem si to rozmyslel a pokračoval v příběhu. Tato kniha byla pro mě jedna z největších čtenářských výzev během mého života, ale nakonec jsem knihu přečetl. Knihu hodnotím na 80 %.
Román líčí osudy rodiny Karamazovových, otce FJODORA PAVLOVIČE, který je alkoholik a děvkař, a jeho synů. DMITRIJ (MÍŤA) je jeho nejstarší syn a podobá se svému otci. IVAN odmítá tradiční náboženství a Boha. ALJOŠA je nejmladší ze všech bratrů a hledá víru, která by jej ochránila před mravním úpadkem. SMERĎAKOV je asi synem Fjodora Pavloviče, dělá sluhu v jeho domě a trpí epilepsií. Pokud bychom chtěli vystihnout jedním slovem dominující část, která se vyskytuje u bratrů, tak u Dmitrije by to byla vášeň, u Ivana rozum a u Aljoši cit. Fjodor Pavlovič je zosobněním staré Rusi včetně jejích panských zlozvyků a včetně její krutosti, v synech se již projevují různé myšlenkové proudy nové generace.
V románu se vyskytují otázky o náboženství, filosofické, sociální a společenské otázky a také detektivní zápletka. Ze všech čtyř bratrů mi byl nejvíce sympatický Aljoša, protože lidem s trpělivostí naslouchal a snažil se jim pomáhat. Oblíbil jsem si starce ZOSIMU, zaujal mne jeho život a jeho příhody, upoutal mne také příběh chlapce ILJUŠI a jeho táty - štábního kapitána. Zajímavá byla také legenda o VELKÉM INKVIZITOROVI, rozhovor mezi Aljošou a Ivanem na téma víry. Zajímavé byly Ivanovy názory, ve kterých tvrdil, že Bůh není a je tudíž všechno dovoleno. K těmto částem se časem vrátím. Je to určitě na zamyšlení..
Román je rozdělený do 12 knih, jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány, kniha má Epilog. V románu se vyskytuje hodně dialogů. Román je hodně rozvláčný a v některých momentech z vyšetřování vraždy jsem byl doslova unavený z připomínání skutečností, které autor už několikrát zmínil. Z jedné strany se není co divit, když se vyšetřuje vražda, skutečnosti se připomínají a hledá se pachatel zločinu, ale někdy to bylo hodně únavné a zdlouhavé. Autor to popsal do nejmenších detailů a všechno bylo promyšlené. V románu se vyskytovaly smutné části, ale také jsem se zasmál při některých dialozích Aljoši s KATĚRINOU IVANOVNOU, legrační mi připadaly také Poláci, se kterými se setkal na pijatice Dmitrij a kteří mluvili polsky (panovie). V románu se vyskytuje také láska.
Autor je "vševědoucí" vypravěč. V románu se vyskytuje hodně témat jako zločin, odpuštění, nahlédneme do ruské společnosti tehdejší doby, v románu se pokládají otázky typu, jestli je Bůh nebo není apod. Zajímavostí je, že autor v některých částech píše, že nebude všechno podrobně vypisovat, protože by to vydalo na další knihu a já jsem si říkal, že to bylo správné rozhodnutí, protože román by byl mnohem delší. :)
V závěru knihy se nachází SLOVNÍČEK PRAVOSLAVNÉ TERMINOLOGIE. Škoda, že se v knize nevyskytuje Doslov, ve kterém by bylo pojednáno o Dostojevském, jeho díle včetně románu Bratři Karamazovovi. Určitě by to bylo vhodné, protože tento román je náročnější na četbu.
Číst nebo nečíst knihu BRATŘI KARAMAZOVOVI? To je otázka, na kterou je těžké odpovědět. Pro mě osobně to nebyla jednoduchá kniha na čtení a dala mi poměrně dost zabrat. Pokud někdo začíná s Dostojevským, raději bych doporučil jiné knihy, které jsem četl, například ZLOČIN A TREST, URAŽENÍ A PONÍŽENÍ, ZÁPISKY Z MRTVÉHO DOMU, IDIOT aj. Knihu Bratři Karamazovi bych si ponechal jako jednu z posledních možností, ale je to jen můj názor, viděno mýma očima. :)
Román líčí osudy rodiny Karamazovových, otce FJODORA PAVLOVIČE, který je alkoholik a děvkař, a jeho synů. DMITRIJ (MÍŤA) je jeho nejstarší syn a podobá se svému otci. IVAN odmítá tradiční náboženství a Boha. ALJOŠA je nejmladší ze všech bratrů a hledá víru, která by jej ochránila před mravním úpadkem. SMERĎAKOV je asi synem Fjodora Pavloviče, dělá sluhu v jeho domě a trpí epilepsií. Pokud bychom chtěli vystihnout jedním slovem dominující část, která se vyskytuje u bratrů, tak u Dmitrije by to byla vášeň, u Ivana rozum a u Aljoši cit. Fjodor Pavlovič je zosobněním staré Rusi včetně jejích panských zlozvyků a včetně její krutosti, v synech se již projevují různé myšlenkové proudy nové generace.
V románu se vyskytují otázky o náboženství, filosofické, sociální a společenské otázky a také detektivní zápletka. Ze všech čtyř bratrů mi byl nejvíce sympatický Aljoša, protože lidem s trpělivostí naslouchal a snažil se jim pomáhat. Oblíbil jsem si starce ZOSIMU, zaujal mne jeho život a jeho příhody, upoutal mne také příběh chlapce ILJUŠI a jeho táty - štábního kapitána. Zajímavá byla také legenda o VELKÉM INKVIZITOROVI, rozhovor mezi Aljošou a Ivanem na téma víry. Zajímavé byly Ivanovy názory, ve kterých tvrdil, že Bůh není a je tudíž všechno dovoleno. K těmto částem se časem vrátím. Je to určitě na zamyšlení..
Román je rozdělený do 12 knih, jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány, kniha má Epilog. V románu se vyskytuje hodně dialogů. Román je hodně rozvláčný a v některých momentech z vyšetřování vraždy jsem byl doslova unavený z připomínání skutečností, které autor už několikrát zmínil. Z jedné strany se není co divit, když se vyšetřuje vražda, skutečnosti se připomínají a hledá se pachatel zločinu, ale někdy to bylo hodně únavné a zdlouhavé. Autor to popsal do nejmenších detailů a všechno bylo promyšlené. V románu se vyskytovaly smutné části, ale také jsem se zasmál při některých dialozích Aljoši s KATĚRINOU IVANOVNOU, legrační mi připadaly také Poláci, se kterými se setkal na pijatice Dmitrij a kteří mluvili polsky (panovie). V románu se vyskytuje také láska.
Autor je "vševědoucí" vypravěč. V románu se vyskytuje hodně témat jako zločin, odpuštění, nahlédneme do ruské společnosti tehdejší doby, v románu se pokládají otázky typu, jestli je Bůh nebo není apod. Zajímavostí je, že autor v některých částech píše, že nebude všechno podrobně vypisovat, protože by to vydalo na další knihu a já jsem si říkal, že to bylo správné rozhodnutí, protože román by byl mnohem delší. :)
V závěru knihy se nachází SLOVNÍČEK PRAVOSLAVNÉ TERMINOLOGIE. Škoda, že se v knize nevyskytuje Doslov, ve kterém by bylo pojednáno o Dostojevském, jeho díle včetně románu Bratři Karamazovovi. Určitě by to bylo vhodné, protože tento román je náročnější na četbu.
Číst nebo nečíst knihu BRATŘI KARAMAZOVOVI? To je otázka, na kterou je těžké odpovědět. Pro mě osobně to nebyla jednoduchá kniha na čtení a dala mi poměrně dost zabrat. Pokud někdo začíná s Dostojevským, raději bych doporučil jiné knihy, které jsem četl, například ZLOČIN A TREST, URAŽENÍ A PONÍŽENÍ, ZÁPISKY Z MRTVÉHO DOMU, IDIOT aj. Knihu Bratři Karamazovi bych si ponechal jako jednu z posledních možností, ale je to jen můj názor, viděno mýma očima. :)
Radka Strnadelová napsal/a o Bratři Karamazovovi
Bratři Karamazové je naprostá klasika. Je to jedno z nejvýznamějších děl. S knihou sem se setkala už ve škole, ale musím říct, že mě zase tak moc nebavila. Po letech se ke mě znovu dostala a přišlo mi, že už chápu, co je vlastně hlavní myšlenka. Je škoda, že takový druh literatury nutíme číst děti, které ještě nejsou vyzrále. Knihu doporučuji k maturantům k maturitě. Tohle vydání je hez... číst celéky ilustrované.
Karbora napsal/a o Bratři Karamazovi
Ačkoli je kniha pevně ukotvena v ruské realitě, psychologický popis postav je naprosto univerzálně platný a neztrácí nic ve svém postřehu ani v 21. století. Hloubka a plastičnost jednotlivých postav je jasnou ukázkou, proč je Dostojevskij jmenován mnoha moderními autory jako jedna z hlavních inspirací pro jejich tvorbu. Je to můj oblíbený román, ke kterému se stále ráda vracím, každý by... číst celé si měl tento čtenářský zážitek dopřát. U tohoto vydání nejsem příliš nadšena z obálky, design mi osobně přijde laciný k takovému dílu, ale to samozřejmě na obsahu nic nemění.
Hančís napsal/a o Zločin a trest
Tlustá a nádherná kniha, plná psychologické polohy člověka a jeho hranic. Čtenáře naprosto strhne a po celou dobu četby ho nepustí, přečetla jsem ji jedním dechem. Skvěle popisuje Raskolnikovo bláznivé stavy a jeho vnitřní monology, atmosféra knihy je nepopsatelná. Je to skvělé a, odvažuji se říct, nesmrtelné dílo. Určitě se to nedá doporučit někomu, kdo má rád propracovaný děj, protož... číst celée tady nejde o žádný složitý děj, většina knihy je zaměřená na psychologii postav.
Osobne moje nejoblibenejsi Dostojevskeho dilo. Ze zacatku muze byt trochu obtizne orientovat se v tolika ruskych jmenech, ja si je proto vypsala vedle na papir spolu s tim, koho predstavuji a kdo je s kym jak spriznen, coz mi cetbu dosti usnadnilo. Dostojevskij je mistr psychologie postav, setkame se s tajemnem, silenstvim, vrazdou, intelektualismem i anarchii. Vynikajici dilo, ne nudne... číst celé, ne zdlouhave, ne tezkopadne- precist, vrele, vrele doporucuji!
Fireheart napsal/a o Zločin a trest, 3. vydanie
Rozhodně nečekejte nějakou 100 stránkovou malou knížečku, tato kniha je velice rozsáhlá. A nedivte se, tolik myšlenek a úvah se nedá popsat jen na pár stran.
Ke knížce jsem se dostala skrze Knižní výzvu. Nejdříve mě trošku vyděsila tloušťka knihy, ale řekla jsem si musím. I když je plná myšlenek, úvah, rozkolem mezi vědomím a svědomím, tak se četla velice dobře. Dostojevskij je vs... číst celékutku Pan spisovatel. Knížka se vám dostane pod kůži a budete ještě dlouho přemýšlet o knížce, a pak samotně o vás jako o osobě. Knížku nelze nedoporučit.
Ke knížce jsem se dostala skrze Knižní výzvu. Nejdříve mě trošku vyděsila tloušťka knihy, ale řekla jsem si musím. I když je plná myšlenek, úvah, rozkolem mezi vědomím a svědomím, tak se četla velice dobře. Dostojevskij je vs... číst celékutku Pan spisovatel. Knížka se vám dostane pod kůži a budete ještě dlouho přemýšlet o knížce, a pak samotně o vás jako o osobě. Knížku nelze nedoporučit.
TerkaO napsal/a o Zločin a trest
Poprvé jsem Zločin a trest četla na střední škole a už tehdy mi z příběhu běhal mráz po zádech. A platí to i při dalším přečtení. Román výtečně popisuje stav Raskolnikovy mysli, jeho pocity viny, které ho dohánějí k šílenství. Při čtení mi až nebylo dobře, jak mistrné jsou popisy a spisovatel dokáže člověka vtáhnout do děje. Dostojevskij je zkrátka jeden z nejlepších spisovatelů a pokud... číst celé jde o psychologický román, nemá konkurenci.
Lucky napsal/a o Bratři Karamazovi
Rozdělení rodiny Karamazových mě zasáhlo víc než všechno to filozofování a ušlechtilé etické diskuse. Ale to jsem já. Víc mě zajímá vidět, jak se hraje lidská přirozenost, než slyšet, jak kolem sedí spousta lidí a mluví o tom, jak by se lidé měli chovat. V dnešní době mě jen málo spisovatelů dokáže přimět přečíst si stovky stránek. Dostojevskij to dokáže vždy. Knihu doporučuji spíše zku... číst celéšenějším čtenářům.
Kdo mě zná ten ví, že mám dlouhý věci v kalhotách a nikoliv v knihovně. Dlouhý knížky jsou totiž zlo. I přesto jsem se ale odhodlal a po předchozí kladné zkušenosti se Zločinem, přečetl jsem si i Idiota.
Když jsem na první stránce zjistil, že kniha není ani o mě, ani o Zemanovi, oddechl jsem si a pustil se s klidem do čtení. První část se mi dost líbila, akorát mi tedy udělal... číst celéa v hlavě solidní segedín, protože v ní vystupuje asi 459 postav, které si povídají o 230 postavách, které se do knihy už nevešly. Ještě že to Fjodor nepsal online na internety, to by se mu tam těch postav vešlo ještě víc. hešteg gabriel garcia dostojevskij
No, takže v hlavní roli je tedy idiot Myškin, který trpí klasickým dilema bílého muže - klátit hodnou, nebo hezkou? Vědom si, že najít hodnou a hezkou je asi stejně těžký, jako najít Peroutkův článek Hitler je gentleman, rozhodne se Myškin logicky nečekat a klátit tu hezkou. Za mě můžu říct, že to je chyba, kterou jsem taky sám udělal. Moje má sice pěknej zadeček, ale kuře ani buchty z něj nepadaj. Myškin na to samozřejmě doplatí a začne Rychle a zběsile po Rusku, kdy nahání svoji vyvolenou po Moskvě, zatímco Dostojevskej nám čím dál jasněji ukazuje, že horší semetriku si vybrat nemohl. Kdo neví co je to semetrika, tak je to staročeský výraz pro panovačnou a otravnou hysterku, který pochází ze slova matrika. Na matrice je totiž takových krav vždy plno (zdroj: MěÚ Znojmo)
Vše se samozřejmě zamotá jak nohy Lenky Kořínkové po láhvi rumu a končí to klasicky Dostojevsky, což sem napsat nemůžu, protože nemám auto a tím pádem ani spojlery. Hihi. Idiot se mi líbil o poznání méně než Zločin, především proto, že si Dostojevsky neodpustil otravné opisování všeho možnýho, což bylo sice fajn ze začátku, ale v půlce jako by vystřílel všechen prach a zůstal jen balast (nicméně příhoda generála či koho, který nadává umírající ženě, stojí za to a klidně by z toho byla silná povídka). Každopádně nemůžu popřít, že se mi velmi páčí celkový koncept díla a jeho poselství: tedy, že člověk může být sebevíc hodnej, ale nakonec ho život stejně semele a naprosto zničí.
Když jsem na první stránce zjistil, že kniha není ani o mě, ani o Zemanovi, oddechl jsem si a pustil se s klidem do čtení. První část se mi dost líbila, akorát mi tedy udělal... číst celéa v hlavě solidní segedín, protože v ní vystupuje asi 459 postav, které si povídají o 230 postavách, které se do knihy už nevešly. Ještě že to Fjodor nepsal online na internety, to by se mu tam těch postav vešlo ještě víc. hešteg gabriel garcia dostojevskij
No, takže v hlavní roli je tedy idiot Myškin, který trpí klasickým dilema bílého muže - klátit hodnou, nebo hezkou? Vědom si, že najít hodnou a hezkou je asi stejně těžký, jako najít Peroutkův článek Hitler je gentleman, rozhodne se Myškin logicky nečekat a klátit tu hezkou. Za mě můžu říct, že to je chyba, kterou jsem taky sám udělal. Moje má sice pěknej zadeček, ale kuře ani buchty z něj nepadaj. Myškin na to samozřejmě doplatí a začne Rychle a zběsile po Rusku, kdy nahání svoji vyvolenou po Moskvě, zatímco Dostojevskej nám čím dál jasněji ukazuje, že horší semetriku si vybrat nemohl. Kdo neví co je to semetrika, tak je to staročeský výraz pro panovačnou a otravnou hysterku, který pochází ze slova matrika. Na matrice je totiž takových krav vždy plno (zdroj: MěÚ Znojmo)
Vše se samozřejmě zamotá jak nohy Lenky Kořínkové po láhvi rumu a končí to klasicky Dostojevsky, což sem napsat nemůžu, protože nemám auto a tím pádem ani spojlery. Hihi. Idiot se mi líbil o poznání méně než Zločin, především proto, že si Dostojevsky neodpustil otravné opisování všeho možnýho, což bylo sice fajn ze začátku, ale v půlce jako by vystřílel všechen prach a zůstal jen balast (nicméně příhoda generála či koho, který nadává umírající ženě, stojí za to a klidně by z toho byla silná povídka). Každopádně nemůžu popřít, že se mi velmi páčí celkový koncept díla a jeho poselství: tedy, že člověk může být sebevíc hodnej, ale nakonec ho život stejně semele a naprosto zničí.
Anna Marie Kaňová napsal/a o Idiot
Dříve jsem byl k ruské literatuře skeptický, preferoval zahraniční klasiku. Někdy mě, ale napadlo ať to přečtu a to vše změnilo. Výborná kniha ukazující, jak tento svět a společnost v něm funguje. Musíte to přečíst. Román je skvělý; Dostojevskij soustředěně, jakoby, pitvá pod mikroskopem a ukazuje všechny ty nejmenší „zapadlé uličky“ lidských duší hrdinů. Ukazuje nás z té strany, které ... číst celése sami bojíme.
George Orwell napsal/a o Zločin a trest, 3. vydanie
Kniha je napíanvá od začátku do konce a i když je dost obsáhlá, tak přečíst jí není problém. Aspoň já s tím problém vůbec neměla a lidi, které znám a kteří četli, tak také ne.
Kniha je výtečná, psychologie postav je až zarážející, Dostojevskij to skvěle vystihnul a popsal, takže jsem byla brzy z Raskolnikova (hlavní postava) úplně vyřízená.
Je to mnohem lepší než dnešní thil... číst celéery, kéž by bylo takových knih více!
Kniha je výtečná, psychologie postav je až zarážející, Dostojevskij to skvěle vystihnul a popsal, takže jsem byla brzy z Raskolnikova (hlavní postava) úplně vyřízená.
Je to mnohem lepší než dnešní thil... číst celéery, kéž by bylo takových knih více!
Zuzka napsal/a o Zločin a trest
Všechna čest, i tady bych potřebovala mnohem vyšší hodnocení než pět hvězdiček. Musím říct, že jsem nikdy nelitovala času, který jsem do čtení knihy vložila. Jde o ruský realistický psychologický román, který se odehrává v Petrohradě v druhé polovině devatenáctého století. Hlavní postavou je Radio Romanovič Raskolnikov. Ten spáchá vraždu a geniálně zakryje stopy. Už nechci víc vyzrazova... číst celét, mohu jedině doporučit.
Natálie Kupková napsal/a o Idiot
Zajímavá knížka, s ne moc šťastným závěrem. První kniha Dostojevského, kterou jsem četla, od té doby jsem začal jeho díla číst, nadchla mě jeho tvorba. Zajímavá zápletka, krásná kritika společnosti - společné jmenovatele všech Dostojevského knížek. Jeho knihy bych doporučila všem! Občas se člověk i zasmál, hlavně první díl - prolhaný generál, bláznivá Nasťa, Rogožin s balíčkem peněz,...... číst celé Parádní myšlenky, doporučuji všem!
Idiot byl můj první román, který jsem od Dostojevského přečetla a naprosto mě úchvátil. Postavu knížete Myškyna si prostě zamilujete. Za to ostatní postavy až na výjimky budete nenávidět a proklínat za to co mu dělali. Konec je hodně silný. Ještě hodně dlouho po přečtení mi bylo špatně z celé té nobl společnosti! Dostojevskij byl skutečný mistr pera. Jeho popisy jednotlivých charakterů... číst celé všech postav jsou tak neskutečně plastické a uvěřitelné, až mu na tu jeho hru rádi přistoupíte a uvěříte, že se to prostě přesně takhle muselo stát i ve skutečnosti.
Zchudlý kníže Lev Nikolajevič Myškin tráví 4 roky ozdravného pobytu ve Švýcarsku. Trpí epilepsií, která se při pobytu v sanatoriu zlepšila. Je přitažlivý, i dobrý a upřímný. Nezkažený upadající společnosti. Pro jeho nemoc a až komickou dobrosrdečnost je označován za idiota, ale svým přístupem a chováním dokáže všechny přesvědčit o opaku. Je nesobecký, a jedná především v zájmu štěstí dr... číst celéuhých. Chce se vrátit do Moskvy, ale uvědomuje si, že nemá kde bydlet.
