Knížka je určitě hodně náročná na čtení, což asi ze zařazení literatura naučná plyne samo sebou , nicméně, tak náročné čtení jsem nečekala. Knihu jsem si musela dávkovat po kapitolách , abych si dokázala udělat o každém pacientovi a jeho diagnóze a následné léčbě nějaký přehled. Nezdráhám se říci, že léčba rovná se pokus- omyl , bohužel se tak tomu děje ve spoustě psychiatrických , a nejen těchto diagnóz dodnes. Po přečtení této knihy jsem procitla a to doslova . Dle toho, co jsem jen tak mimochodem věděla nebo tušila byl Sigmund Freud uznávaný průkopník v oboru psychiatrie, teď přemýšlím, jak se stalo , že se mu takové cti dostalo. Kniha se opírá o skutečné případy, samozřejmě je jich jen zlomek , které autor podrobil svému vlastnímu výzkumu. Autor čerpá z doložených faktů, jako je korespondence, výpovědi lidí z okolí pacientů a příbuzných, novinových článků... Naopak se vyhýbá Freudovým oficiálním zápiskům, proč asi? Kniha je svědectvím o vývoji psychiatrie na přelomu 19. a 20. století, který byl počátkem moderního způsobu léčby, tyto léčebné postupy a jejich výsledky se mně osobně jeví, jako hodně zarážející. Do ordinace tehdejší psychiatrie bych se dostat opravdu nechtěla, ať už jako pacient, který opravdu pomoc potřebuje nebo jako pseudopacient, který se možná odlišuje, jako člověk od ostatního průměru, ale je ve skutečnosti psychicky v pořádku. Knížku můžu doporučit lidem, které tato problematika, v kontextu historického pravdivého pojetí, zajímá. A určitě by bylo moc zajímavé, si tuto knížku přečíst přepracovanou jako beletrii, to by byl trhák ve stylu Bál šílených žen. schovat popis