Kniha Noční návštěva mě nalákala svou slibovanou atmosférou. A atmosféra za jedna, o tom žádná, ovšem hrdinové trochu drhli. Líbí se mi, že se autorka snažila do příběhu dát věci, o kterých se moc nemluví, protože spousta lidí to bere jako tabu nebo dokonce své osobní selhání, obálka je také perfektní, tak co mi vadilo?
Hlavní hrdinové knih jsou dvě ženy. Mladá Alice, která s... číst celée svým synem utíká od manžela, jenž ji týrá, a nejen ji… Druhou je Mattie, jak o sobě sama tvrdí, „stará panna“, která patří do nadace, jež pomáhá právě takovým ženám a dětem, se špatně rozdanými kartami. Vezme Alici a Orena k sobě do starého domu, kde je nikdo nenajde, než se jim najde to správné útočiště, kde by se mohli schovat. Jenže… Je Alice opravdu tím, kým tvrdí, že je? Je Oren normálním dítětem? Je dům, kde se schovají, opravdu nenápadný a dokonale ukrytý?
Autorce se opravdu úžasně podařilo vykreslit atmosféru domu v zasněženém lese, všechny ty detaily ohledně situací, které hrály proti hrdinům. Jak se nedovolají pomoci, že přestane fungovat elektřina, vše bylo doslova vymazlené a připravené k tomu, aby se čtenáři zježily všechny chlupy na těle. Jenže, zabily to postavy. Omlouvám se, že to píšu takto upřímně, a možná i tvrdě, ale Alice, Oren, Mattie, oni byli těžko uvěřitelní, do úst jim byly vkládány věty, které do dané chvíle vůbec nepasovaly. Navíc spousta věcí nebyla ani vysvětlena tak, abych pochopila, o co vlastně šlo.
„Přemýšlejte nad náznaky, které vám daný člověk dává…“
Noční návštěva je knihou, která slibuje temnou atmosféru s trochou duchařiny a tu dostanete. Jenže nejdříve se musíte dopracovat – dočíst – k tomu místu, kde vše začíná být napínavé, a i přesto jsou tam místa, kdy autorka moc tlačila na pilu, aby vytvořila zdání jakéhosi nadpřirozena a ono to úplně nesedělo k tomu, co následovalo. A závěr? Ten mi přišel docela přehnaný… Nevím, myslím si, že tento příběh měl velký potenciál k tomu, aby byl napsán jako „uvěřitelný“ a lehce představitelný, ale díky některým okamžikům, které sice jsou „šokující“, ale až příliš, se to moc nepovedlo.
Ale i přes všechna negativní slova, které jsem zde napsala, považuji Noční návštěvu za docela dobré čtení, které si určitě najde své čtenáře, jež z toho budou nadšeni. Rozhodně se o této knize dá říct, že je velmi čtivá, pomáhá tomu i font písma, který je o něco větší, než tomu normálně bývá a také střídání kapitol z pohledů obou hlavních hrdinek.
Shrnu to a napíšu, že pokud půjdete do knihy Noční návštěva bez velkých očekávání, můžete být příjemně překvapeni a potěšeni. Pokud máte za sebou knihy jako Duch domu Ashburnů, neubráníte se srovnávání, a možná zavládne ve vás lehké zklamání. Ale i tak, přečtěte si ji, jsem zvědavá, co na ni řeknete. 🙂
Napínavý thriller a rodinné drama v jednom. Alice a desetiletý Oren utíkají před násilnickým mužem. Volání na linku důvěry je pošle do Delphi ve státě New York, kde se jich ujme Mattie. Mattie je stará panna žijící v chátrajícím sídle. Příběh má perfektní tempo a naprosto nepředvídatelné zvraty. Žádná klišé ani stereotypy. Příběh o domácím násilí, o společenských strukturách a lidech, k... číst celéteří se snaží pomoci, a o postojích a interakcích zúčastněných, má hloubku a rozmanitost. Líbil se mi vyvážený pohled - ne všechny vztahy, v nichž dochází k týrání, jsou stejné, ne všechny mužské postavy jsou gauneři a ne všichni sociální pracovníci jsou kompetentní a efektivní. Celým příběhem se proplétají velká témata - spravedlnost, pomsta, odpuštění. Čtivé, napínavé, doporučuji.
Opět jsem si na chvíli odskočila k něčemu tajemnějšímu. Zlákalo mě temné téma, navíc navozené atmosférou samoty v lese plného zimního sněhu. Řekla jsem si, že to zkusím, protože trošku strašení mi neuškodí. Obálka byla taky taková mrazivá, i když dům na ní moc neodpovídá popisu sídla v příběhu...
Kniha se čte velice dobře, plynule a ani na chvíli jsem se nijak nezadrhla ani n... číst celéenudila. Bylo to čtivé, i když se velká část docela protahovala, protože autorka se snažila budovat tu tajemnou temnou atmosféru a tak nejdříve hodně konfrontovala jednotlivé postavy a vytvářela nejrůznější domněnky, aby každého zmátla. Obvyklý postup, kteří autoři tohoto zaměření používají. Není to tedy nic nového a tak bylo jasné, že to nejlepší teprve přijde. Bohužel ale ne vždy takový pomalý postup, kde se neustále mlží a tahá za nos, budí ten nejlepší dojem... Čím víc jsem se blížila konci, tím zajímavější to bylo. Ano, došlo na očekávanou potyčku v domě bez elektřiny, na pomalé našlapování a obranu vlastního života. Víceméně to po celou dobu směřovalo k této situaci a bylo to i dost očividné. Je to dost ohraný postup, ale přesto nemůžu říct, že by mi to nějak extrémně vadilo. Konečně došlo i na odhalování minulosti a to u všech postav, aby nakonec do středu dění padla ta nejméně očekávaná z nich.
Závěr už byl hodně o vypovídání o tom, co se kdysi stalo. Bylo to dramatické a smutné a na jednoho člověka dost krutý osud. Co mi ale asi nejvíc vadilo, tak ta duchařina, která mi k tomu všemu moc neseděla. Nejen, že postavy viděly obrysy, ale i konkrétní lidi a především malý Oren působil jako nějaké médium a díky tomu mě autorka docela ztratila. Duchařinu bych brala, ale takové nadpřirozené kousky se mi v tom prostě nelíbily. A pár dalších nedomyšlených věcí, které ale nebudu pitvat.
Autorka příběh psala ze svých zkušeností. Alespoň, co se týče domácího násilí a následného pomáhaní na krizové lince a v organizacích, které lidi v takové nouzi zachraňují. Vnuklo jí to myšlenku na napsání této knihy a tak doplnila některé své vědomosti a zkušenosti přímo do děje.
Kniha byla zajímavá a trošku poučná. I když nemusí fungovat rodina, vždycky existují lidé, kteří rádi pomohou. V každém člověku je dobro i zlo a někdy u těch, u kterých se to očekává nejméně. Čtení mě rozhodně bavilo, i když bych byla ráda za svižnější začátek, více komplikovanosti a méně duchů.
Nápad The night visitors (u nás v překladu Noční návštěvy) není kupodivu vůbec špatný, právě naopak mě na knížku nalákal. Ale je to kniha, u které máte pocit, že už jste ji četli několikrát, akorát v několika trošku rozdílných variantách. Vypadá to, jako by autorka vytrhala strany z různých thrillerů, sešila je k sobě a tadááá, Noční návštěva je na světe. Takových poslední dobou vychází... číst celé mnoho a další už vážně nepotřebuji, takže knížku bohužel nemůžu doporučit.
Nápad The night visitors (česky Noční návštěvy) není vůbec špatný, právě naopak. Ale je to kniha, u které máte pocit, že už jste ji četli několikrát, akorát v několika trošku rozdílných variantách. Vypadá to, jako by autorka vytrhala strany z různých thrillerů, slepila je k sobě a tadááá, Noční návštěva je na světe. Takových poslední dobou vychází mnoho a další už vážně nepotřebuji, tak... číst celéže knížku bohužel nemůžu doporučit.
Nápad Noční návštěvy není vůbec špatný, právě naopak. Ale je to kniha, u které máte pocit, že už jste ji četli několikrát, akorát v několika trošku rozdílných variantách. Vypadá to, jako by autorka vytrhala strany z různých thrillerů, sešila je k sobě a tadááá, Noční návštěva je na světe, užijte si čtení. Takových poslední dobou vychází mnoho a další už vážně nepotřebuji, takže knížku b... číst celéohužel nemůžu doporučit.
V každé kapitole najdete malou nápovědu, které možná hned neporozumíte, ale budete vědět, že to nápověda je. Co se děje ve skutečnosti, se dozvídáte opravdu velmi nenápadně, skoro přehlédnutelně, a to střídavě, z vlastního pohledu jednotlivých postav – to dělá příběh zajímavějším a napínavějším. Postavy se naopak vyvíjejí poměrně rychle a Alice, která se nakonec jako zázrakem úplně prom... číst celéění, skoro až moc. I to je však zřejmě možné a váš dojem to nijak zvlášť neovlivní.
Začátek příběhu nás seznamuje se dvěma naprosto odlišnými ženami. Tou první je Alice, která v noci uprostřed sněhové bouře spolu se svým desetiletým synem Orenem utíká od násilnického manžela. U autobusu je vyzvedne padesátiletá sociální pracovnice Mattie, která bydlí uprostřed lesa v polorozpadlém domě. Nechá je u sebe jednu noc, ale z jedné noci se jich nakonec stane víc. Obě ženy skr... číst celéývají nejedno tajemství.
V celém příběhu se tak střídají pouze dvě vypravěčky, a to Alice a Mattie. Čtenář tak postupně střádá střípek po střípku, aby si utvořil celkový obrázek o obou ženách. Obě mají za sebou nepěknou minulost, každá jiným způsobem, a snaží se chránit před okolím. U Orena se navíc objeví schopnosti, které mohou u čtenáře vyvolat menší mrazení v zádech.
Kniha byla velmi čtivá, a to již od prvních stránek. Nečekala jsem, že se do knihy tak hluboko ponořím a bude se mi jen těžko odkládat. Zpočátku jsem se tedy divila, proč má kniha tak nízké hodnocení na knižních databázích. Nečetla jsem si však komentáře, abych si svůj úsudek udělala sama bez ovlivnění okolí či snad nechtěného přečtení spoileru.
Celková atmosféra, která mě provázela po celou dobu čtení, nebyla vůbec špatně vykreslená. Možná bych se více zaměřila na popisy okolí, protože zuřící sněhovou bouři jsem nijak zvlášť na sobě nepocítila. Přitom starý rozpadlý dům uprostřed lesa je ideální kulisa pro vytváření tajemné a tíživé atmosféry. Prvky duchařiny se do příběhu hodily a nijak mě nerušily, ale že by ve mně vyvolávaly strach či mrazení, ta to bohužel ne. V jednu chvíli mi některá scéna silně připomněla film Šestý smysl a cítila jsem tak trochu vykrádání onoho filmu. Navíc musím podotknout, že jedna konečná scéna s těmito prvky byla už dost přehnaná a nejspíš zasadila poslední hřebíček do pomyslné rakve nízkého hodnocení.
Autorka do příběhu zakomponovala Star Wars, respektive oblibu u desetiletého Orena ve filmech a postavách. Filmy jsem nikdy neviděla, navíc mě vůbec nelákají, takže toto šlo zcela mimo mě a ke konci mě jen zmínky o nich dost otravovaly.
Kniha mě velmi bavila až do poslední závěrečné třetiny, která podle mého názoru celý příběh totálně zkazila. Autorka kombinovala, kombinovala, až to celé překombinovala a příběh tak ztrácel na uvěřitelnosti. A pokud příběh není pro čtenáře uvěřitelný, musí se odrazit i v konečném hodnocení. Bohužel jsem měla ten dojem, že autorka konec vymýšlela za pochodu, a když ji něco zajímavého (rozuměj zvrat) napadlo, ihned to do děje zakomponovala. Opravdu mi bylo líto tak pokaženého konce, přitom celý příběh měl podle mého názoru velký potenciál.
Noční návštěvu bych ráda doporučila čtenářům, kteří se nebojí špatných konců a na tom zlém vždy najdou něco pozitivního.
Kniha Noční návštěva už na první pohled působí jako další z mnoha zimních thrillerů odehrávajících se uprostřed lesa daleko od všech. Jenomže chyba lávky! Letošní novinka od Cosmopolisu je totiž mnohem více. Máme před sebou zajímavě sepsaný psychologický román s prvky napětí a duchařiny, který v blogerském světe rozděluje čtenáře na dva tábory. Jedni knihu doslova milují a druzí odsuzuj... číst celéí. I já jsem po dočtení knihy musela udělat krok zpět a zamyslet se, jak se vlastně po přečtení knihy cítím.
Kniha se četla dobře. Příběh byl na téma, které je bohužel běžné - násilnický manžel, máma se synem na útěku...Plno žen nedokáže od násilnického muže odejít a nechají se mlátit, protože se bojí vyhledat pomoc. Alice se synem ve sněhové bouři přijíždějí do města, kde se o ně postará Mattie. Ta je má odvést do domova pro týrané ženy, ale je bouře, tak je vezme k sobě domů. Obě ženy mají t... číst celéajemství. Při hraní se StarWars postavičkami se něco v domě začne dít a Oren se ztratí. Našel je jejich násilnický otec a manžel? Nebo si přišel vyřídit účty někdo s Mattie? To by nebyl thriller, kdyby v knize nikdo neumřel. Kniha má spád, je napínavá, tajemství žen se postupně dozvídáme...bohužel autorka do thrilleru přimíchala i trochu duchařiny.