Ota Ulč

1930

Český exilový spisovatel Ota Ulč emigroval v roce 1959 berlínským metrem z východního Berlína do západního a posléze do USA. Před tím v Praze na Univerzitě Karlově vystudoval práva a splnil dokonce povinnou vojenskou službu, a to u praporu PTP. V New Yorku na Kolumbijské univerzitě vystudoval politologii. Později vyučoval předmět Comparative Governments na univerzitě v Binghamtonu. Je autorem mnoha odborných i populárně-naučných a jiných článků, které se objevují především v internetových médiích jako je Neviditelný pes či v Britských listech. Jeho četné publikace vycházely v exilovém nakladatelství manželů Škvoreckých Sixty-Eight Publishers v Torontu. Po roce 1989 vyšlo také okolo 20 jeho publikací v České republice jako například „Zašmodrchaný svět“, „Čech částečným Číňanem“ nebo „O čem dumá česká hlava“.

Recenze knih autora


Obrázek knihy
No, přiznejme si, od této knihy jsem očekávala něco jiného. Srovnání kultur, ženský a mužský pohled, něco jako je knížka Mitsuko, která mě velmi oslovila (je to autentický příběh o japonské dívce, která se před první světovou válkou provdala za rakousko-uherského diplomata a strávila celý život se svou početnou rodinou v západních Čechách). Nakonec jsem se ale musela spokojit se spoj... číst celéením sebestředného Oty Ulče a jeho života mezi celebritami (což bylo celkem náročné) a cestopisu o putování kolem světa v době, kdy cestování ještě vůbec nebylo populární (to bylo mnohem zajímavější). Docela mi ale vadil autorův rozevlátý styl, kde se řada myšlenek často opakuje, důležité informace ale chybějí a objevují se až v průběhu textu (chtělo by to trochu lepší redakční práci), kde se ozřejmují vzdálené příbuzenské a sousedské vazby ve snaze dokázat čtenáři, jak důležitým člověkem autor je (opravdu potřebuji vědět, že Ulč byl nepokrevně a velmi vzdáleně spřízněn s Einsteinem?). No ale, pokud jste rádi četli třeba Thora Heyerdahla či Miroslava Stingla, může se vám tahle knížka popisem cestování v oblasti Tichomoří líbit. Rozhodně to ale není prázdninové čtení pro ženy, jak by se z anotace a přebalu knihy mohlo zdát.
30/12/2018
Obrázek knihy
shax napsal/a o Priscilla
Zatím nejhorší kniha, kterou jsem tento rok četla. Čekala jsem něco úplně jiného, čekala jsem to co nabízí obálka i anotace. Životopis Priscilly, ale místo toho to byl spis životopis samotného autora, jeho vzpomínky na politické režimy, cesty a přátele. Nevyhovovalo mi ani skákání od jednoho k druhému. Knize nepřidala ani zbytečně dlouhá souvětí. Co na knize oceňuji jsou hezké fotografi... číst celée a ironie, s jakou autor vzpomíná.
14/01/2022
Obrázek knihy
Výborná publikace vše o diamantech. Můj oblíbený autor napsal zajímavý sciens fiction, ve kterém knihovník Holeček hledá pašeráky s diamanty, což se mu podařilo i diamanty nalézt. Kniha se skládá z mnoha kapitol. Autor nás uvádí na atraktivní místa ve světě, která již dříve procestoval, což jsem již poznal z jeho jiných knih. Pro mne je knha velmi poučná, protože pan Ulč je hlubový znal... číst celéec současných světových poměrů a to jak v USA, kde dlouho žil a žije. Obsah knihy dokumentuje svými názory o jednajících osobách, o poměrech v jednotlivých státech,které fiktivně navštívil. Má hluboké znalosti o lidech, státnících, ekonomice zemí a ovšem možném, co potkává jako občan s krycím jménem. Prostě a s nadsázkou odhaluje známé i neznáme světové události a jejich vliv na žití současné i předchozí generace.Nedokáži dost dobře a správně komentovat tuto knihu. Ta se musí prostě číst. Jistě každého čtenáře, který zná autorův styl jistě zaujme, jako i mne. Vřele doporučuji.
2/04/2018
Obrázek knihy
Inspirativní kniha o současném světě, který je bohužel pro nás pro všechny zašmodrchaný víc než je zdrávo. Autor má velký rozhled v politice, ekonomice a kultuře mnoha zemí světa a v knize prezentuje eseje o tom, kdo jsme, kam jdeme, poukazuje na paralely mezi současností a různými údobími historického vývoje lidstva. Mnohé z toho, co se dnes děje, je absurdní, posun od extrému k extrém... číst celéu. Je třeba být vnímavým čtenářem - a hlavně člověkem - a umět o věcech přemýšlet. Pak snad budeme mít jako lidstvo šanci náš svět aspoň trošku rozšmodrchat.
30/03/2018
Obrázek knihy
Ivuska1988 napsal/a o Priscilla
Kniha Oty Ulče je vzpomínání na minulost. Návrat do časů kdy se narodil, kdy chodil do škol, kdy cestoval a kdy poznal svoji velkou lásku Priscillu.
Ota Ulč se na rodil českému otci a německé matce za války. V pěti letech měl vážný úraz, kdy ho srazil nákladní vůz. Lékaři dávali malou šanci, že nebude mít vážné následky. Jediný následek co má je zvonění v uších (tinnitus), který se... číst celé dostavil až v pubertě.
Oženil se celkem třikrát. První sňatek byl s první láskou Dášou. S kterou se hned po návratu z vojny rozvedl. Poté se snažil emigrovat. Vyšlo mu to až na třetí pokus. Rok tráví ve Frankfurtu.
Píše se rok 1964 v New Yourku - Svatba s čínskou princeznou Priscillou. Priscilla se narodila na Čínském ostrově Kulangsu, zde i vyrostla. Její rodokmen byl plný vzácných a zajímavých jmen.
Priscilla se stala velvyslankyní UNICEF.
Následovala léta trávená cestováním. Seznámení s celou rodinou Priscilly. Narození syna. Setkává se s mnoha významnými a důležitými lidmi….
Kniha je napsána jako autobiografie Oty Ulče. Ota Ulč vzpomíná na hezká, ale i ty méně hezká období jeho života.
Názor:
Přiznám se, že se mi ze začátku kniha špatně četla, nemohla jsem si zvyknout na přeskakování dob. Lépe by se četl příběh souvislý a né po etapách a přeskakování v ději.
Domnívala jsem se, že tato kniha bude romantický příběh o čínské princezně Priscille a né životopis Oty Ulče.
I přesto, ale děkuji za hezkou knihu. Nakonec, když jsem se pořádně začetla, četla se hezky. Kniha je velmi humorná.
9/08/2017
Obrázek knihy
daramegan napsal/a o Priscilla
Mám pocit, že v anotaci je více informací o Priscille než v knize samotné. Ale věřte, že v tuto chvíli je název Priscilla zavádějící. Možná by se spíše hodilo Ota Ulč - jak to bylo. Protože autor píše o z devadesáti procent jen o sobě, jak se on dostal tam, kam se dostal, co všechno zažil, koho potkal a jen tam mimochodem se sem tam zmíní o své Priscille. Těšila jsem se na životopis žen... číst celéy, která má čínsko-švýcarský původ, její cestu životem, její práci pro UNICEF, její rodinné vztahy a to, jak vše zvládala a nezvládala a místo toho jsem zjistila, kolik měl pan Ota Ulč žen, kdy a kde k nim přišel a koho všechno potkal a nepotkal...

"Když jsme plánovali cestu oceánií, nechtěli jsme si nechat ujít poslední zbývající dvojvládí. Pokud jste kdy slyšeli cokoliv absurdního o tamějším režimu, nejspíš to byla pravda. Dvojí byly peníze, rovněž se měřilo a vážilo pod obojí. Systém soudní jurisdikce nebyl dvojí, ale vícerý."

Schválně jsem vybrala úryvek, který jsem teď napsala výše a to hlavně z toho důvodu, abyste se přesvědčili, jak složitě je kniha napsána. Já sama ji četla po kapitolách a prokládala ji jinou knihou, protože se nedalo začíst do děje. Složitě popisovány politické režimy, mnohdy až chaoticky napsané věty a "příběhy", které mi prostě nedávaly smysl.
Za můj život jsem přečetla hromadu životopisů, ať už to bylo formou dat a dějin nebo příběhů, ale vždy tyto knihy dostály svému názvu - když byl životopis o Churchillovi, tak to o něm také bylo. Od začátku do konce. Mám ráda ten pocit, když si přečtu něco takového, že dotyčný o kom to je, je pro pár minut po přečtení knihy pro mne kamarádem. Známým, se kterým jsem prošla celý "světa kraj". Tady se to bohužel minulo.

Když pominu tedy děj knihy, tak další, co mne zaráží je styl psaní autora. Je pravda, že je to mé první setkání a myslím, že i poslední. Protože autor nejen že píše dlouhé souvětí a ztrácela jsem se v tom, také rád přeskakuje z New Yorku do Plzně, najednou jsme ale v Číně a já vlastně nevím, kam v té chvíli patřím. Nejhorší pro mne bylo, když jsem přečetla stránku a otočila, tak jsem si uvědomila, že vůbec nemám tušení o čem jsem četla.

Knihu jsem nakonec přelouskala celou, ale nebavila mě. Pořád jsem totiž naivně čekala, že se to začne odvíjet jiným směrem, což se bohužel nestalo. Nedokážu ocenit ani fotky, které jsou krásné a kdyby byly zasazeny do příběhu o Priscille, tak věřím, že by se mi to líbilo. Ale takto neměly smysl. Já například jen z fotek poznala aspoň trochu Priscillu, i když na každé druhé je opět samotný autor a jeho zkušenosti ..
7/08/2017